Otevřený dopis Mgr. Jaroslavu Suchému

Mgr. Jaroslav  S u c h ý, kandidát do Parlamentu EU

Vážený pane Suchý!

Velmi pozorně jsem si přečetl rozhovor s Vámi, který byl zveřejněn v novinách brněnské KDU-ČSL Brno je boží z března t.r.  A hned v úvodu tohoto otevřeného dopisu přiznám, že jsem už dávno nečetl nic podobného, co by mi udělalo takovou radost jako závěrečné výroky Vaší výpovědi. V odpovědi na otázku Jaké jsou tvé evropské priority sdělujete, že podle Vás by Evropě prospělo víc Moravy. A dále tento svůj postoj rozvíjíte, abych Vás citoval: „Evropa by se naší Moravou měla inspirovat. Evropa potřebuje víc úcty k tradicím a předkům, víc času na rodinu a přátele, víc selského rozumu a poctivosti. Potřebuje otevřené srdce, víc řešit spory u skleničky dobrého vína a méně hádkami na sociálních sítích. Přál bych si, aby Evropa byla jako Morava“. To jsou vřelá slova.

Jak ale prosazovat přednosti Moravy v Evropě, když ve své domovině je Morava popelkou a veškeré úsilí dnešního pražského politického mainstreamu usiluje o naprostý zánik její svébytnosti a jedinečnosti, její splynutí s Čechami pod totalitní nadvládou Prahy. To, co říkáte, jsou krásná slova, která pohladí po duši každého Moravana, ale jak dospět k jejich naplnění? Máte plán, co konkrétního by se dalo udělat, aby se Vaše přání začala proměňovat ve skutečnost?

Domnívám se, že by se mělo začít u nás doma. Současný český politický mainstream zastává zcela protikladný postoj, než k jakému se v současném předvolebním období hlásíte. Z české strany, a zvláště ze strany Prahy ve vztahu k Moravě je patrná snaha pojem Morava z mysli obyvatel našeho státu plošně zcela vymazat. Všechno je dnes prezentováno jako české. Řeka Morava, která dala jméno naší zemi, je dnes řeka česká, české jsou i moravské Jeseníky a Beskydy, nezřídka se setkáváme s tím, že i moravská vína, ačkoliv je to zároveň i obchodní značka, jsou prezentována jako vína česká, stejně jako moravské  lidové písně a tance. Ty jsou dnes také české. Svého času velmi oblíbený taneční cyklus Moravská beseda je dnes v českém pojetí stejně český jako Česká beseda. A jde to ještě dál. Nejeden z našich předních politiků užívá pro označení celého státu název Čechy. Počínal si tak nedávno i sám premiér Babiš při návštěvě kancléřky Merkelové v ČR. A musím přiznat, že takové projevy ve mně vyvolávají pocit hněvu.

Vyjadřujete se, pane Suchý, o potřebě úcty k tradicím a předkům. To je skvělá a  chvályhodná myšlenka. Ale vezměte si třeba dnešní kraje. Zrušení zemí, zemského zřízení v naší tzv. demokratické republice, a jejich nahrazení umělými správními konstrukcemi, to je přece přímo pohrdání tradicemi a výsměch lidem, kteří se nezřekli moravského vlastenectví. Hranice mezi historickými zeměmi Čechami a Moravou byla po vzoru komunistů z roku 1948 v důsledku zavedení krajů zrušena, mnohá historická moravská území byla vytržena z území Moravy a svěřena do správy krajům českým – Svitavy, Moravská Třebová, ta je dnes v Čechách stejně jako Česká Třebová (jaký paradox!), Dačice atd., dokonce i sám pramen Moravy dnes spadá do správy Čech!

Tyto skutečnosti nesvědčí o tom, že současná ČR je zemí vskutku demokratickou. Tento nešťastný stav vnáší do myšlení a cítění mnohých Moravanů rozhořčení a pocit křivdy. Právem je opakovaně vyslovován požadavek obnovení zemského zřízení a zároveň i oddělení státní správy a samosprávy. O tom, že vědomí moravské jedinečnosti je si stále vědomo mnoho Moravanů, svědčí např. výsledky posledního sčítání lidu, kdy se k moravské národnosti přihlásilo více než 631 tisíc Moravanů. (A tento počet by byl jistě mnohem vyšší, kdyby občané věděli, že nic neriskují, když do sčítacích archů svou moravskou národnost uvedou. Ale i tak se oproti předchozímu sčítání v roce 2001 tento počet zvýšil o 66%.)

Přední politik KDU-ČSL, jejímž jste členem a za niž hodláte kandidovat do evropského parlamentu, Petr Pithart se v televizním vysílání v rozhovoru s moderátorem V. Moravcem vyjádřil, že “je ze současného  správního uspořádání ČR nešťastný“. Obnovení tzv, gottwaldovských krajů z roku 1948 označil za „násilný administrativní krok, za jednu z největších politických chyb polistopadového období, kraj Vysočinu za úplně umělý kraj, který vedl ke zrušení tisícileté zemské hranice – hranice, kterých je v Evropě málo, hranice, která nikdy nebyla sporná, nikdy se o ni nebojovalo. Ta je prostě poklad!, řekl. A stejně odmítavě jako k současné existenci krajů se vyjádřil i ke sloučení státní správy se samosprávou, když řekl, že „sloučení, spečení státní správy a samosprávy byla druhá strašná chyba“.

Petr Pithart ve svém televizním vystoupení také uvedl, že ke stejnému názoru, jaký od prvopočátku zastává on, dospěl i prezident, když se vyjadřoval v tom smyslu, že „opětovné zřízení krajů“ (téměř zcela shodnými s těmi, jaké zavedli v roce 1948 komunisté, aby je poté v roce 1960 sami v této podobě zrušili), „byla největší politická chyba“.

V osobním dopise, který jsem svého času od prezidenta Klause obdržel, o odlišnostech mezi obyvateli Čech a Moravy píše! „I když je pravdou, že dnešní územně správní členění naší republiky nerespektuje historické hranice mezi Čechy, Moravou a Slezskem, vždy, když cestuji po republice a přejíždím historickou hranici mezi těmito zeměmi, cítím, jako celoživotní Pražák možná o to výrazněji, rozdíly mezi těmito historickými územími danými specifičností kultury, jazyka, tradicemi i hrdostí místních obyvatel. Vždy jsem respektoval a citlivě vnímal, že Česká republika se nerovná Čechy, ale že do ní neodmyslitelně patří i Morava a Slezsko Ze setkání s občany Moravy i z jejich reakcí jsem přesvědčen, že důležitosti ochrany identity jsou si dobře vědomi, jsou na svou národnost hrdí a bedlivě ji chrání.“

Pane magistře, přeji Vám, abyste ve volbách do Parlamentu EU uspěl. Abyste do něj vnesl svoje moravské cítění, aby si zástupci všech zemí Evropy uvědomili, že historická země Morava, kam spadají počátky slovanské kultury, práva a křesťanského vnímání světa, vůbec existuje. Aby, jak si přejete, „Evropa byla jako Morava“.

Dr. Jiří  K v a p i l, Brno – Židenice, signatář Deklarace moravského národa,