75 let od smrti biskupa Gorazda II.

SVATÝ NOVOMUČEDNÍK GORAZD, biskup český a moravsko-slezský

k pondělnímu 75. výročí mučednické smrti

První nástupce sv.Metoděje na moravském biskupském stolci po tisíci letech.

Svatý Metoděj před svým blaženým skonem určil za svého nástupce sv. Gorazda I., který byl nedlouho po Metodějově smrti spolu se všemi učedníky cyrilometodějskými z Moravy vyhnán latinským kněžstvem a uchýlil se na Balkán, kde pak dále pokračovala Metodějova biskupská linie. Na Moravě však byla vyhnáním pěti Metodějových žáků (Gorazda, Klimenta, Angelára, Nauma a Sávy) a drastickou likvidací cyrilometodějské slovanské církve Metodějova linie ukončena; dále se na Moravě můžeme setkat již jen s biskupy latinskými a převážně nepravoslavnými. Metodějova cyrilometodějská církev byla obnovena až v našem století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. Tímto obnovením nemáme toliko na mysli obnovení východního obřadu u nás, ani pouze sloužení bohoslužeb v národním jazyce, či vrácení možnosti ženatého kněžstva (to vše jsou věci jistě důležité, duchem prvokřesťanské, ale nikoliv nejpodstatnější); především máme na mysli obnovení pravoslavné Církve – tedy Církve zachovávající víru svatých apoštolů, prvokřesťanské obyčeje a autenticky křesťanskou duchovnost.

Jeho život několika slovy

Svatý biskup Gorazd II., rodným jménem Matěj Pavlík. Původně byl katolickým knězem. Setkali bychom se s ním v duchovním proudu, který v dobách kolem vzniku Československé republiky usiluje o reformu římsko-katolické církve v duchu prvokřesťanské praxe (bohoslužba ve srozumitelném jazyce, ženaté kněžstvo apod.). Po papežově odmítnutí jakýchkoliv reforem opouští tento proud římskou církev a lidé masově přestupují do nově se utvářející Československé církve, která se v těch dobách jeví jako pravoslavně se orientující. O Pravoslaví bylo totiž zdejším lidem známo, že zachovává apoštolskou posloupnost biskupů, sedm (hlavních) svátostí a netrpí pozdějšími dodatky ve víře a v církevní praxi jako církev římská. Hnutí Československé církve se však bohužel rozděluje na proud liberální (vedený dr. Karlem Farským) a proud pravoslavný, v jehož čele stanul sv. Gorazd II. Ti, kdož si chtějí zachovat původní pravoslavnou orientaci, musejí z Československé církve vystoupit a vstoupit do nově utvořené místní Pravoslavné církve. Představitelem Československé pravoslavné církve se posléze stává vladyka Gorazd. Budují se pravoslavné chrámy (jedinečná architektura; dnes patří mnohé z nich mezi stavební skvosty Moravy), překládají se texty bohoslužeb, organisuje se život církve – to vše pod vedením a inspirací biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší… Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou nepředstíranou zbožností – mnozí v něm již za jeho života viděli světce. Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného katedrálního chrámu v Praze. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe (přestože o úkrytu parašutistů v kryptě zpočátku vůbec nevěděl), nabízeje svůj život za životy ostatních a zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky. Veškeré pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých: knížat Rostislava, Václava a Ludmily,ctihodných mnichů Ivana Českého a Prokopa Sázavského a dalších. Spolu s nimi i se svatými Cyrilem a Metodějem a všemi svatými se za české pravoslavné dílo pod Božím Trůnem přimlouvá tedy i nový mučedník – svatý biskup Gorazd II

zdroj: https://www.facebook.com/pcczs/