Co se Moravané dověděli díky Katalánsku

Co se Moravané díky Katalánsku a „Madridu“ dověděli sami o sobě a o „Praze“ ?

Ekonomika s životní úroveň závislých území

Madrid i Prahu v tomto případě chápu jako mocenské centrum. Tedy mluvím o mocenské struktuře, která v těchto městech sídlí. V případě Španělska jde o mocenské centrum soustátí. Jde o soubor historických zemí se značnou, ale rozdílnou mírou autonomie. V případě České republiky o centrum unitárního státu, jehož unitarita ale nevznikla přirozenou cestou – byla občanům vnucena komunistickou diktaturou.

Tradiční uspořádání bylo i u nás blízké Španělsku. Nepřirozená unitárita je bohužel u nás dál – i po Listopadu – zneužívána mocenskou složkou, která sice o sobě prohlašuje, že je demokratická, ale v případě státoprávního uspořádání převzala komunistický centralismus ještě jej utužuje.

Ve Španělsku má nejvyšší míru autonomie Baskicko. Vyšší než Katalánsko. A také nejlepší hospodářské výsledky, ještě lepší než Katalánsko, které je také velmi úspěšné. Zachování vysoké míry svobody rozhodování o svém území je bezpodmínečnou nutností pro zdravé hospodářství a ekonomiku. To vědí velmi dobře i Němci, kteří tvrdí, že bez pružného a efektivního spolkového zřízení by u nich poválečný „hospdářský zázrak“ vůbec nebyl možný. Naproti tomu Morava – od snížení stupně své autonomie (zemské samosprávy), k čemuž došlo už vznikem Československého státu, aniž se v tomto smyslu demokraticky jednalo s těmi, kdo by mohli Moravu zastupovat a ještě silněji po zrušení jejího zemského statusu komunisty – hospodářsky upadá. Tím upadá i životní úroveň jejích obyvatel oproti Čechám a Praze.

Nelze se na to ale dívat tak, že na tom Čechy a Praha nějak výrazně profitují. Berou si sice, díky své výhodě umístění centra více z rozpočtu, než by to odpovídalo spravedlnosti a to už dlouhodobě, a investice také vždy spíše směřují do Prahy a Čech, než na Moravu a do našeho Slezska. Tím, že je hloupým unitárním systémem podvázán ekonomický (i kulturní) potenciál Moravy a našeho Slezska, což je území rozlohou se blížící polovině státu (!), trpí celá ekonomika ! Tedy ve svém důsledku i Čechy a Praha. Centralistický systém také znevýhodňuje některé okrajové části Čech přímo.

Kvůli touze po moci úzké skupiny mocných v našem státě v mnoha ohledech neprosperujeme tak, jak bychom mohli. A naši lidé nežijí v klidném a přátelském prostředí, jak by si zasloužili. Nelze jakoukoli zemi, která je přirozeně samostatným celkem, a to geograficky, spádově, ekonomicky, historicky i kulturně – srazit na úroveň nesvéprávného území, aniž by trvale nedocházelo k obrovským škodám. Ani při dobré vůli, kterou u mnoha lidí z Prahy i Čech právem předpokládám, to není možné.

Nelze takový zemský celek spravovat a ovládat ze vzdáleného centra, které toto území ani organicky necítí jako vlastní. A podle toho to s Moravou a naším Slezskem a především s životní úrovní lidí, kteří tam žijí, vypadá … !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa