Moravsko – Slezská hranice

Na severu až severovýchodě Morava sousedí se Slezskem. Hranice je zde tvořena z větší části horami a řekami, přesto je moravsko-slezské pomezí v porovnání s hranicí rakouskou, českou či slovenskou geograficky i historicky nejsložitější.

V dobách Velkomoravské říše se hranice nacházela o něco jižněji. Přibližně kopírovala rozvodí řek Moravy a Odry. Expanze severním směrem začala až za vlády Přemyslovců, kteří v průběhu 11. a 12. století připojili k Moravě území Moravské brány a tzv. Holasicko, dnes nazývané Opavsko. Morava tehdy sahala až někam k Prudniku a Hlubčicím v dnešním Polsku. V této době rovněž dochází k vydělení Slezska v rámci polského státu. Všechny pozdější spory o podobu moravsko-slezské hranice mají svůj počátek v roce 1269, kdy český král Přemysl Otakar II. vyčlenil Opavsko jako zvláštní knížectví pro svého nemanželského syna Mikuláše. Opavské knížectví formálně zůstalo součástí Moravy, ale v průběhu let se jeho vazba k mateřské zemi zmenšovala a začalo být považováno za jedno ze slezských knížectví. Dlouhotrvající spory o příslušnost země vyřešil až panovník v 17. století, jenž rozhodl ve prospěch Slezska. Změna se však nedotkla opavských statků olomouckého biskupa, čímž vznikly tzv. moravské enklávy, které tvořily několik ostrůvků a výběžků uvnitř slezského území o rozloze asi 300 km2. Jednalo se hlavně o Hrozovou, Osoblahu, Hrabovou, Ketř, Kunčice, Fulnek, Slatinu, Slavkov a Butovice. Vedle Opavska se na konci 16. století vedl spor také o příslušnost Frýdeckého panství. Nakonec zvítězilo kompromisní řešení. Místek zůstal na Moravě a Frýdek připadl Slezsku, hranice byla nově vedena korytem řeky Ostravice.

Aby komplikací nebylo málo, roku 1742 ztratila Marie Terezie většinu Slezska ve prospěch Pruska. Zbyla jen malá zemička, u které se od té doby střídala období samostatnosti s časy, kdy tvořila jeden správní celek s Moravou. Slezská hranice naposledy oficiálně existovala v letech 1850 – 1928, poté Země Slezská zanikla a stala se součástí Země Moravskoslezské. Po 2. světové válce byla zřízena tzv. Slezská expozitura se sídlem v Ostravě. Šlo o správní obvod v rámci Země Moravskoslezské, který však kromě vlastního území Slezska zahrnoval i moravské okresy Nový Jičín, Místek a Moravská Ostrava. Po zrušení zemského zřízení v roce 1948 byly vytvořeny kraje nerespektující hranice historických zemí.

V současnosti se Slezsko nachází na území dvou krajů – Olomouckého a Moravskoslezského a jeho hranice není nikde vyznačena. Na mnoha místech navíc došlo ke spojování obcí z opačných stran zemské hranice. Nejvíce je to patrné v Ostravě, Frýdku-Místku, Fulneku, Studénce či Frýdlantu nad Ostravicí.

zdroj: http://promoravia.blog.cz/1504/moravsko-slezska-hranice