Moravané a 17. listopad 1989

Výročí událostí 17. listopadu 1989 se opět slaví s patosem a nabubřelostí. Historiografický výzkum by nás přitom měl vést ke skepsi. Jak prokázal americký historik James Krapfl, skutečně revoluční program prosazovaný na sklonku roku 1989 obyčejnými lidmi zdola byl velmi rychle potlačen pražskými a bratislavskými elitami. Podle Krapfla tehdy občané požadovali přímou demokracii a odvolatelnost politiků, což jsou právě ty instituce, které čeští mocipáni upírají obyvatelům už celých osmadvacet let. Tito politikové na přelomu let 1989/1990 uzavřeli jakousi první opoziční smlouvu, totiž s dosavadním komunistickým režimem, který ve skutečnosti nebyl svržen, ale na který se navázalo. Symbolickým aktem tohoto spojenectví byl okamžik, kdy byl Karel Kryl obelhán lidmi kolem Václava Havla a vmanipulován na balkon na Václavském náměstí v Praze, kde potom musel zpívat československou hymnu s Karlem Gottem.

Moravu a Slezsko potkal podobný osud jako Karla Kryla. Ti, kdo chtěli obnovu zemského zřízení zrušeného komunisty, byli pražskou věrchuškou ukolébáni, obelháni a poté lživě osočeni ze všech možných zvěrstev včetně přípravy teroristických atentátů. Pražští mocipáni pak navázali na bolševické instituce vzniklé nedemokratickým způsobem (jednou z těchto institucí je samotná Česká republika, kterou vytvořili normalizační komunisté v roce 1969, aniž by se ptali občanů) a takovéto jednání se stalo normou do budoucna. Výsledky této politiky jsou tristní a občané to vidí. Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd si drtivá většina občanů myslí, že hlavním motivem jednání českých politiků je korupce. Podle Eurobarometru důvěřuje parlamentu pouhých 12 % občanů ČR, což je vůbec nejméně ze všech zemí Evropské unie. Agentura Median pak v průzkumu veřejného mínění v roce 2014 zjistila, že většina obyvatel je polistopadovým vývojem zklamána.

Nejspolehlivějším ukazatelem je přitom demografie, protože pokud lidé z nějaké země mizí, takzvaně hlasují nohama. Podle Českého statistického úřadu se má počet obyvatel Moravy a Slezska do roku 2050 snížit o 15 %. V případě Ruska, kde se má za stejné období snížit počet obyvatel o 10 %, se přitom hovoří o krizi nebo dokonce katastrofě. Jak potom označit vývoj na Moravě a ve Slezsku?

Moravané se na události iniciované 17. listopadem 1989 dívají skepticky a kriticky. Takzvaná sametová revoluce neznamenala revoluci pro Moravu a Slezsko a stejně tak nebylo sametově jednáno s našimi občany, nýbrž pouze s exponenty bolševického režimu. Jeho instituce zůstaly zachovány a byly recyklovány, což je výsměchem pro všechny, kdo na přelomu let 1989/1990 doufali v opravdovou změnu.

Ke skutečné revoluci tedy teprve bude muset dojít. Čím dříve k tomu dojde, tím lépe.