Moravskému krasu opět vévodí český lev II.

Dne 17. listopadu t. r. byl na stránkách Brněnského deníku k přečtení článek Zničené cedule s českým lvem nahradily nové, řádění vandala prozatím ustalo (viz též Moravský národ ze dne 19.11. t. r. „V Moravském krasu …“) Autor článku v něm brněnské veřejnosti oznamuje, že dvacet tabulek, na nichž neznámý pachatel či pachatelka, jehož moravské vlastenectví překročilo hranice zákona, přelepil tzv. malý státní znak moravskou orlicí či jinak poškodil. Dvacet tabulek bylo znovu instalováno a Moravskému krasu, chloubě Moravy, opět vévodí český lev! Zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma, který deníku informaci poskytl, v článku zdůrazňuje, že „byl šokován“ reakcemi vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří zastávají názor, že český lev na Moravu nepatří. A dodává, že tito lidé zmíněný vandalský čin, tedy přelepování českého lva moravskou orlicí, případně jiný způsob odstraňování českého lva podle jeho názoru v podstatě schvalují. On sám tedy má zřejmě za to, že český lev do prostoru chráněné krajinné oblasti Moravský kras a na Moravu obecně naopak patří.

Lidi, kteří se dopouštějí trestného činu přelepování znaku země české moravskou orlicí, nazývá Tůma vandaly. Je to brutální pojmenování, z něhož opět čpí, jak jsme toho dennodenně svědky, snaha všechno moravské v tomto státě odsouvat do zapomnění a připomínat, akcentovat a velebit jen to, co je české. Zapomíná přitom na to, že tzv. „vandalové“ jsou lidé, kteří ničí lucerny na ulicích,  převracejí a zapalují kontejnery s odpadky, nesmyslně sprejují čerstvě nabílené domovní fasády, lidé, kteří mají obecně sklon k poškozování věcí. Jako vandalismus se označuje svévolné ničení veřejného i soukromého majetku či podobných statků, které nepřinášejí pachateli žádné materiální obohacení a pro které pachatel zpravidla nemá žádný motiv. Pro označení „vandalové“ je podle výkladového slovníku podstatné, že „takové počínání je bezdůvodné“, a že k němu často dochází „pod vlivem alkoholu nebo drog“. To ale není tento případ! Autor článku a po něm i dr. Tůma použili expresivní slovo křiklavě negativního významu zřejmě proto, aby byla zdůrazněna kriminální podstata skutku a zlehčena pohnutka, která dotyčné Moravany k přelepování českého lva moravskou orlicí vede.

Český lev je ve smyslu velkého státního znaku symbolem pouze jedné historické země z těch zemí, které dnes dle Ústavy tvoří Českou republiku, symbolem pouze západní části našeho státu v čele s Prahou. Východní část, Moravu, první státní útvar v celé rozlehlé oblasti obývané v minulosti Slovany, symbolizuje ve velkém státním znaku červenobílá orlice se žlutou třícípou královskou korunkou na hlavě, žlutou zbrojí a žlutým jazykem. Nikoliv lev. Nelze se tedy divit, že mnoha lidem na Moravě, kteří se cítí být Moravany, ať už v zemském nebo přímo v národnostním slova smyslu, vadí (631 tisíc občanů našeho státu se při posledním sčítání lidu přihlásilo k národnosti moravské!), pokrývají-li území jejich mateřské země symboly historické země jiné, byť blízké, se kterou tvoří společný stát.

Navíc Zákon č.114/1992 Sb. stanoví: „K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.“ Malý státní znak, český lev, se tedy užívá k označení přírodních rezervací a přírodních památek menšího významu, než jakým je chráněná krajinná oblast Moravský kras (vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí 4. 7. 1956).

V této věci Správa Chráněné krajinné oblasti (!) Moravský kras  nemá zřejmě zcela jasno. V prostoru mezi Křtinami a Babicemi u turistické stezky podél okraje lesa se v celém úseku takřka pravidelně střídají tabule s malým i velkým státním znakem, každých cca dvě stě/tři sta metrů se mění nápisy na tabulkách: Chráněná krajinná oblast, Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace. Proč by v tak významné lokalitě, jakou je Moravský kras, „největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v celé České republice“, nemohly být používány tabulky výhradně s velkým státním znakem? Tak je tomu např. na Stránské skále v Brně, ačkoliv se v tomto případě jedná o lokalitu rozsahem poměrně malou a s významem nesrovnatelně menším, než jaký přísluší Moravskému krasu. Odpadly by výhrady Moravanů, kterým vadí český lev na moravském území, a nedocházelo by ani k poškozování či odstraňování cedulí vyznačujících významnou přírodní lokalitu.

Jana Hesounová