Venuše z mladší doby kamenné u Brna

Kus sošky venuše, která mohla v mladší době kamenné sloužit k rituálům oslavy úrody, objevil brněnský geolog Petr Gadas při bádání po úlomcích kamenných pravěkých seker na poli mezi částmi Holásky a Tuřany. Našel ho v místě bývalé osady zemědělců z období 4500 let před naším letopočtem. Nález v této lokalitě je unikátní, první tohoto typu. „Tyto ženské plastiky zřejmě hrály u nejstarších zemědělců roli v rituálech souvisejících s jarním probouzením přírody nebo ukončením zemědělského roku. A předpokládá se, že byly nejen pravidelně zhotovovány, ale i záměrně ničeny,“ vysvětlil Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. To je podle něj důvod, proč se dají zpravidla najít jen části plastik. K nim patří i čerstvý nález. Keramický úlomek má rozměry 6,5 centimetru na šířku a 6,3 centimetru na výšku, jeho hmotnost je 92,8 gramu. Představuje pravou pahýlovitou paži a k ní přiléhající část hrudi s drobným ňadrem.

Do lokality se vědci pravidelně vracejí a pátrají po kusech suroviny a hotových nástrojích i hrubě oštípaných polotovarech seker. V místě totiž byla pravěká dílna na kamenné nástroje, které se používaly na kácení stromů, stavbu domů a zpracování dřeva. „Kolega se původně domníval, že jde o obyčejný keramický střep, a přišel s ním za mnou, abych to posoudil. Ukázalo se, že se jedná o kus vzácné sošky,“ upřesnil Přichystal. Část „Tuřanské venuše“ patří k plastikám takzvaného střelického typu, podle Střelic u Znojma, kde se objevily. Široká paže z trupu vybíhá horizontálně a je hrotitě zakončena.

V rámci brněnské aglomerace je analogická ženská plastika dosud známá jen z Brna-Žebětína, další „venuše“ nebo jejich části typově trochu odlišné se objevily v brněnských Maloměřicích, Obřanech, Bystrci, Komíně a Řečkovicích.

https://brno.idnes.cz/geolog-ulomek-venuse-mladsi-doma-kamenna-archeologicky-nalez-ptc-/brno-zpravy.aspx?c=A180221_132327_brno-zpravy_dh&utm_source=facebook&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop