Neobvyklý velkomoravský hrob

Dva pohřbení v jedné jámě. Archeologové zkoumají neobvyklé hroby z 9. století

Více než dva tisíce hrobů z období Velké Moravy skrývá země ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Největší velkomoravské pohřebiště u tehdejšího města Veligrad má ale novou záhadu. Archeologové zde zkoumají nálezy koster v neobvyklých polohách.

Archeologové zkoumají neobvyklé hroby z 9. století

V desítce hrobů leží kosterní ostatky s pokrčenýma nohama. Taková poloha musela podle archeologů vzniknout ztuhnutím nebo svázáním nohou. Tělo je navíc orientováno severojižně, obvykle přitom hlava směřuje na západ.

Vysvětlení se může skrývat v osobnostech pohřbených. „Někdy tvrdíme, že hroby patřily lidem vykořeněným z tehdejší společnosti, a to z různých příčin,“ uvedl vedoucí archeologického oddělení Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Velká Morava (833–906)

• Byla prvním státním útvarem na našem území
• Vládli jí Mojmírovci, kteří přijali křesťanství a usilovali i o vlastního arcibiskupa
• Hlavním městem se stal Veligrad u dnešního Uherského Hradiště
• Patřila mezi mocenská centra střední Evropy
• Říše měla rozvinutou kulturu a společenskou hierarchii

Předpokladu, že hroby skrývají vyděděnce, nahrává i to, že v jedné pohřební jámě leží dvě kostry. Hlava jednoho pohřbeného přitom spočívá v nohách druhého a naopak. Pochováni navíc byli ve stejnou dobu na stejné místo. „To je velká anomálie. I zde ve Starém Městě Na Valách je to mezi dvěma tisíci prozkoumanými hroby snad jediný případ,“ řekl Galuška.

Díky nálezům si dokážeme lépe představit, jak Veligrad fungoval. Žít v něm musely stovky nebo až tisíce lidí. Způsob pohřbívání napovídá i mnohé o tehdejší společnosti. Mezi běžnými obyvateli města, z většiny křesťany, žili i lidé na okraji společnosti. Ať už kvůli tělesným nebo duševním nemocem, příslušnosti k jiné národnosti a vyznání, nebo svým neblahým činům. Co nejdál od kostela se pohřbívali například vrazi.

Neobvyklé nálezy začínají právě až na okrajích pohřebiště. Čím dále od kostela, tím zajímavější skupiny hrobů země skrývá. Kvůli štěrkovité a písčité půdě jsou ale pozůstatky ve špatném stavu. Antropologové proto z nálezů nejspíše vyčtou základní informace jako věk nebo pohlaví pohřbených. „Jestliže by kolegové zjistili i něco více, třeba zda mají nějakou anomálii, špatně srostlou zlomeninu kosti, to už by byl dortíček opatřený třešničkou,“ svěřil se Galuška.

Ve Starém Městě probíhají výzkumy více než třicet let. Kvůli četnosti nálezů musí stavitelé před zahájením stavby provést záchranný výzkum, v zemi totiž leží velké množství pozůstatků. Průzkum nyní probíhá za nenápadnou brankou uprostřed města u velkomoravského památníku. Za pár let zde bude stát rodinný dům. Další nálezy teprve čekají na objevení. „Číslo dvou tisíc hrobů Na Valách určitě není konečné,“ prohlásil Galuška.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/zlinsky-kraj/2500831-dva-pohrbeni-v-jedne-jame-archeologove-zkoumaji-neobvykle-hroby-z-9