K výročí zrušení Země moravskoslezské

Přesně před sedmdesáti lety rozhodli bolševičtí pohlaváři v Praze o zrušení Země moravskoslezské. V předchozích volbách o tom neinformovali voliče, jinými slovy jim lhali, a referendum nepřipustili. Tímto diktátem komunisté navázali na obdobné zrušení Markrabství moravského a Vévodství slezského pražskými pučisty v roce 1918. Ne náhodou prohlásil Zdeněk Nejedlý, komunistický ideolog a ministr školství, že únor 1948 je dovršením října 1918.

Toto rozhodnutí bylo stvrzeno v roce 1969, kdy s rozbíhající se normalizací vznikla Česká socialistická republika, v roce 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, a v roce 1998, kdy bylo obnoveno bolševické krajské zřízení a kdy pražská věrchuška opětovně odmítla restituci moravské a slezské samosprávy. Pokaždé to bylo rozhodnutí politiků, kteří se na to v předchozích volbách nezeptali voličů, takže k tomuto kroku neměli mandát, pokaždé to bylo bez referenda.

Barvy stranických triček se mění, postoj jejich nositelů vůči Moravě a Slezsku zůstává stejný. Přes všechny zdánlivé zvraty se tedy politický vývoj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku po roce 1918 daleko více než změnou vyznačuje kontinuitou, přesně tak jako ve Francii, která je vzorem všech centralistů.

Ti, kdo jsou dnes moci, ti, kdo byli u moci po roce 1989, všichni ti, kdo bránili a brání obnově samosprávy a státnosti Moravy a Slezska, tak přes všechny řeči o antikomunismu, mají s bolševiky z roku 1948 mnohem více společného než rozdílného a jsou jejich pokračovateli. Tak je na ně třeba hledět a tak je nutné s nimi jednat.

Marek Pavka, signatář Deklarace moravského národa