Vinou Prahy chřadne naše zem
Článek dr. Čvančary otištěný včera v tomto internetovém deníku se zamýšlí nad tím, v jaké žalostné politické situaci se v důsledku soustavného čechizačního tlaku v současné době nacházejí Morava se Slezskem. Připomíná také, jak byly Morava a Slezsko za Rakousko-Uherska a ještě i za tzv. první republiky politicky a kulturně svébytné a průmyslově a ekonomicky vyspělé, zatímco dnes pod totální nadvládou Čech a Prahy chřadnou. A v článku formuluje autor i řadu zásadních otázek, proč tomu tak je.
Uvádí prognózu Českého statistického úřadu – zase jen českého, všechno je dnes prohlašováno pouze za české, rozhlas, televize, pošta, železnice, Jeseníky a Beskydy už nejsou hory moravské, ale české, vína z Moravy jsou česká, české jsou už i moravské lidové písně atd., atd… Ale vraťme se k té prognóze: ta tvrdí, že v následujících desetiletích opustí Moravu a Slezsko statisíce obyvatel a přestěhují se především do Prahy a středních Čech.
A zmíněný statistický úřad má tentokrát zřejmě pravdu, vždyť vylidňování Moravy probíhá v hrozivém rozsahu už dnes, a pokud se Morava a Slezsko nevzpamatují a nechají se i nadále takto ujařmovat, bude to postupně jen horší a horší. Praha je dnes v pozici predátora (to jen abych byl „in“), který všechny slabší vysává a ponižuje, A jiná být nechce ani neumí. Počet obyvatel všech moravských a slezských měst se dramaticky snižuje. Lidé se stěhují právě především do Prahy, kde je nadbytek pracovních příležitostí, práce je lépe placená a kariérní perspektiva nesrovnatelně lákavější než na rodné Moravě či ve Slezsku.
Jsou jen dvě města na Moravě, kde za uplynulých 14 let nedošlo k poklesu obyvatel. Je to Jihlava, „krajské“ město, povýšené na kraj uměle a se zločinným záměrem pomocí dotací, jak se dnes eufemicky říká tomuto přerozdělovacímu podvodu, rozbít Moravu. I tak, přes tuto centralistickou protekci, to za zmíněných 14 let dotáhla na přírůstek pouhých 624 obyvatel. A je to Brno. Ale i tu je nárůst počtu obyvatel nevýrazný. Za zmíněné období se počet obyvatel někdejšího zemského hlavního města zvýšil, zde ale bez protekce, z 369.559 o necelých deset tisíc a to na 379.527. Přitom můžeme ještě důvodně předpokládat, že k tomuto nevýraznému nárůstu došlo dílem i proto, že se tu usadili mnozí cizinci.
Mohli bychom se domnívat, že vedle Brna i ostatní větší města na Moravě a ve Slezsku, především tzv. krajská, stahují obyvatele menších měst a vesnic, aby se počet jejich obyvatel alespoň trochu zvýšil. Ale opak je pravdou. I v univerzitní a arcibiskupské Olomouci došlo v uvedeném mezidobí k poklesu, a to o 774. Ve Zlíně dokonce o 4.230. V Ostravě o 22.638, a to už je hrozivé. A co Praha? Pardon, „Hlavní město Praha“, jak se nám samolibě a povýšenecky ustavičně prezentuje. Ta nestrádá. Za zmíněných 14 let se zvýšil počet jejích obyvatel o 128.932, to je o více než 11%.
Ve větších moravských a slezských městech to dnes vypadá následovně:
_________________________________________________________
město rok 2004 rok 2018 úbytek obyvatel
Břeclav 25.789 24.797 -992
Frýdek-Místek 60.290 56.334 -3.956
Karviná 63.677 53.522 -10.155
Havířov 84.914 72.382 -12.532
Olomouc 101.268 100.494 -774
Opava 60.252 57.019 -3.233
Ostrava 313.088 290.450 -22.638
Přerov 47.311 43.565 – 3.746
Prostějov 47.374 43.798 – 3.576
Šumperk 28.768 26.151 -2.617
Svitavy 17.427 16.937 -490
Uherské Hradiště 26.421 25.215 -1.206
Vsetín 28.575 26.109 -2.466
Třebíč 38.785 36.050 -2.735
Zlín 79.177 74.947 -4.230
Znojmo 35.280 33.719 -1.561
Pro srovnání: Pardubice nárůst 1.594, Plzeň nárůst 6.756, Liberec nárůst 6.169, Mladá Boleslav nárůst 483, Kolín nárůst 1.665 atp. I v Čechách se ovšem najdou města, v nichž došlo k poklesu obyvatel. Ale nikdy tak dramaticky jako na Moravě či ve Slezsku. Nejvýrazněji Karlovy Vary, pokles 3.031 nebo Ústí nad Labem, pokles 1.065. Je zřejmé, že na Moravě a ve Slezsku by nedošlo k tak masivnímu poklesu obyvatel měst, pokud by zde bylo zachováno/obnoveno zemské zřízení.
Jiří Kvapil, signatář Deklarace moravského národa