Desítky tisíc let staré umění na Moravě
Pravěkou venuši z mamuta přivezla na výstavu do Hradiště policejní eskorta. Je stará více než 30 tisíc let a tehdejší obyvatelé dnešní Moravy ji vyrobili z části prstního článku mamuta. Plastika venuše patří mezi nejvzácnější artefakty ve střední Evropě. Do Slováckého muzea v Uherském Hradišti ji proto z Moravského zemského muzea v Brně převážela tři policejní auta a policisté v neprůstřelných vestách se samopaly. Venuše jako národní kulturní památka totiž podléhá přísným bezpečnostním opatřením. Spolu s dalšími exponáty je součástí nové výstavy nazvané Pravěk umění, umění pravěku.
„Policisté nás bedlivě hlídali už v Brně, když jsme předměty přesunovali z trezoru do kufru. V autě jsem na sobě musela mít neprůstřelnou vestu a nebylo možné, abychom během cesty zastavili, proto jsme křižovatky ve městech projížděli s majákem,“ řekla mluvčí brněnského muzea Barbora Javorová. Pod zpřísněným dohledem jsou nejvzácnější exempláře umístěné i v sále Slováckého muzea. Do speciálních vitrín zapůjčených z Jihomoravského muzea ve Znojmě je pracovníci přenesli v bílých rukavičkách. Během výstavy je bude hlídat větší počet bezpečnostních čidel.
Výstava představuje počátky umění a projevy estetického cítění lidí žijících převážně na území dnešní Moravy. Nejstarší kus pochází z období 50 tisíc let před naším letopočtem, nejmladší připomínají 9. století a Velkou Moravu. „Máme tady artefakty, které nemají v Evropě srovnání, protože jižní a jihovýchodní Morava byla pro počátky výtvarného umění významnou oblastí,“ upozornila kurátorka výstavy a archeoložka Slováckého muzea Dana Menoušková. Na mysli má například 50 tisíc let starý pěstní klín. „Vidíme, že už i neandrtálci měli estetické cítění, a tento pěstní klín můžeme považovat za první ukázku. Je vyrobený z unikátní barevné suroviny, jejíž zpracování vyžadovalo více času a schopností,“ uvedl vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Petr Neruda.
Většina vystavených předmětů není běžně k vidění, z depozitářů a trezorů se dostávají jen velmi výjimečně. Jednání o jejich zapůjčení proto trvala zhruba rok. Muzeum ukazuje například dýku z čelisti koně, na které jsou vyryté hlavy zvířat a podle odborníků je stará asi 15 tisíc let. Dalším unikátem je plastika žehnající ženy „venuše“ vzniklá mezi lety 4300 až 4100 před naším letopočtem, kterou během druhé světové války našli archeologové v Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku. „Není sice tak známá jako Věstonická venuše, ale zase na sobě nese zbytky unikátní červeno-žluté malby. A také je větší než ostatní,“ doplnil Zdeněk Hájek z Archeologického ústavu brněnského muzea.
Návštěvníci se seznámí rovněž s obdobím doby bronzové, starší doby železné nebo obdobím stěhování národů, a to prostřednictvím řemeslně zpracovaných šperků, ozdob, nádob nebo zbraní. Součástí výstavy je replika jeskyně s kopiemi španělských a francouzských jeskynních maleb, keltská svatyně nebo předměty z doby Velkomoravské říše.
Expozice bude ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti k vidění do 22. září. Během tradiční Noci muzeí, 24. května, chystá kurátorka Menoušková komentovanou prohlídku.