Moravané a světová výstava

… Morava nachýlena jest od severu k jihu, jakž to podle toku řek našich poznati můžeme; na severu jest vysokými horami chráněna před studenými větry severními, na jich ale otevřena a teplým jižním větrům přístupna, kterížto větrové z palčivé pouště Sahary přes středozemní a adriatické moře zaletují do planin uherských a až k nám na Moravu.      Proto máme dobrá vína, co zatím v chladnějších Čechách jen pod krkonošskýmúkrytem u Mělníka a Žernosek víno jaks taks živoří. Naše ovoce po vší Moravě vyzraje k největší dokonalosti a nejšťavnatější sladkosti nedosáhne České ovoce nikdy toho stupně vyzralosti ani sladkosti nedosáhne. České ovoce nechá se dobře uchovat přes zimu a snad déle, má chuť dobrou, ale té vonné lahody nenabude nikdy, jakou se honosí ovoce moravské.

Toho se držme Moravané a pak ještě na jednu věc si vzpomeňme; ti páni v Čechách právě teď hulákají, že na výstavě musí pro Čechy zřízen být zvláštní odbor. Čechy že mají tam mít zvlášť pro sebe oddělení, kteréž by se žádnou ostatní zemí rakouskou nesouviselo a nic společného nemělo.     Vidíte, Moravané, teď nás Češi neznají před světem a u veřejnosti; když se to jmenuje, abychom jim pomáhali trkati se s vládou a provozovat politické a národní demonstrace, tu jsme my nejdražšími bratry jejich, musíme ruku v ruce s nimi a hlučně dokazují nám, že Čech, Moravan a Slezan jedno tělo jsou.      Teď se ukazuje první příležitost u veřejnosti, aby ukázali, zpomínají-li na Moravana jako na skutečného bratra; a uže je pozorovat tu českou lásku, již neznají nás, nevědí o nás, pro sebe chtějí extra oddělení, ale za Moravana se stydí; když se jedná o dobytí si trochu slávy před světem, hájdy jsou tu jen oni sami, jakoby ani Moravanů v Rakousku nebylo!

Než pomysleme si svůj díl a vezměme si z toho ponaučení pro budoucnost; nepotřebují-li nás Češi, my jich nepotřebujeme už docela; malá Morava vyrovná se co do bohatosti plodin a průmyslucelým Čechám, a co se týče důkladnosti výroby a ušlechtilosti plodin, tu nad Čechy daleko předčí.      My nechceme dostat se s Čechy do jednoho osamělého kouta, neboť by se tu čeští křiklouni chlubili našim peřím; my nechceme ztratit se s hrstkou českých bramboráků a cukrovarníků jako zrnko v moři ostatní výstavy světové…

Moravan, 23.března 1872

Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa