Ti zemězrádci a nepřátelé národa– pokračování

… nebude od místa, uslyšíme-li, co o tom všem myslí stařičký jeden Moravan, 80letý kmet z čistě slovanské dědiny na Hané, jenž snad co je živ ještě s žádným Němcem nemluvil. Kmet ten požívá největší úcty ve své dědině (Lhotě) a byl tam po 16 let purkmistrem; když pak uslyšel o politickém spojení Moravy s Čechy, pravil doslovně toto: Rozpomínám se docela dobře asi na sedmdesát let nazpátek a nikdy nebyla Morava s Čechy spojena; Morava byla vždycky samostatná pro sebe a co si každý Moravan nejlíp zapamatoval z dávnověkosti své, jest zrovna ta upomínka, že Morava jedenkrát tvořila samostatnou velkoříši… My si vážíme Čechů, anto mluví mateřskou naší řečí, ale politické spojení dvou těchto zemí bylo by zkázou pro Moravu a Moravany. Koruna svatováclavská je klenot pro Čechy drahocenný, ale pro nás nemá významu ani ceny; moravská koruna markraběcí byla by pro nás významnou a nynější rakouská koruna císařská jest nám posvátnou. A co může česká zem pro nás udělati? Byť byl v Čechách sebe ourodnější rok a my měli na Moravě hlad a bídu, předce nebudou moci z Čech pro nás přenechati ani měřici obilí, co zatím my Moravané mohli bychom uživit celé Čechy!“

Tak mluví osmdesátiletý stařec.

A v tomtéž smyslu vyslovila se obě hlavní města naše, všecka krajská a i veškerá jiná pokročilá i průmyslová města, jakož i nesčíslné slovanské obce markrabství Moravského odůvodněnými peticemi proti takovémuto politickému spojení s Čechy, na jaké se ani nejstarší Moravan nepamatuje…

zdroj: Morava, 18. března 1870

Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa