Pouť z moravsko – českého pomezí na Velehrad
Už devatenáct let jsou pěší poutě na Velehrad devízou především věřících, ale i lidí jiných vyznání, kteří se chtějí usebrat sami do sebe. Desítky kilometrů měli za sebou věřící poutníci, kteří dorazili v sobotu dopoledne do poutního Velehradu. Nejinak tomu bylo o předposledním srpnovém týdnu při XIX. pěší pouti na Velehrad, na niž od Cyrilometodějské lípy mezi Sirákovem a Novým Veselím, na evropském rozvodí a historické zemské hranici Čech a Moravy, vyrazilo o třetí srpnové neděli 59 poutníků. V průběhu týdne jich v různých obcích a městech Moravy postupně přibývalo.
V sobotu po desáté hodině dorazilo z několika pěších proudů do baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje 358 poutníků s viditelným znamením na hrudích, malými i většími dřevěnými cyrilometodějskými kříži. Několik desítek věřících lidí, převážně starších, přijelo na poutní bohoslužbu do baziliky, celebrovanou bývalým velehradským farářem P. Petrem Přádkou, nyní provinciálem jezuitů, autobusy a osobními auty.
„Letošní pěší pouť se konala na poděkování sv. Cyrilu a Metoději, otcům naší víry, ale také sv. Anežce za 30 let svobody. Modlitbami jsme je při ní prosili za rodiny, mládež, církev, národ i Evropu, ale zvláště za mír,“ informuje poutník P. Jan Peňáz, jeden z organizátorů pěšího putování, předseda Matice velehradské a farář v Novém Veselí. Netajil se tím, že poutníci přišli na posvátný Velehrad s křížem, který poutníkům zhotovil a daroval tamní světoznámý sochař Otmar Oliva. „Vlastní kříž ze zvláště lehké slitiny bílé barvy, vyrůstá ze sedmi kovových stuh, na něž dal sochař jména míst, kudy poutníci procházejí – Sv. Kliment, Sv. Hostýn, Sv. Kopeček, Štípa, Křtiny a Velehrad – a doplnil jej dvěma mušlemi,“ popíše poutní kříž páter Peňáz, který od 16. května do 24. června 2000 absolvoval spolu s dalšími poutníky cesty do Říma, při níž ušli 1178 kilometrů. Po návratu z italské metropole se jej lidé často ptali, kam vyrazí s poutníky, zda opět do Říma. „Každý rok však nemůže být jako ten jubilejní dvoutisící. Navíc do Říma se nedá chodit tak brzy po sobě. Proto jsme se v prvním roce nového tisíciletí, a to na svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů my, kteří jsme se díky Bohu vrátili od hrobů sv. Petra a Pavla, na faře ve Znojmě dohodli, že budeme každý rok putovat pěšky na Velehrad,“ informuje poutník Jan. Byli si totiž dobře vědomi toho, že Panna Maria je právě pod tímto jménem uctívána na Velehradě, kam pozvou i další poutníky.
„Řím je přece základem křesťanství v Evropě, Velehrad zase místem začátků víry u nás, opravdovou kolébkou křesťanství pro naši vlast. Pouť jsme naplánovali na předposlední týden v srpnu, aby žáci, studenti i učni měli ještě sedm dní na zahojení puchýřů a učitelé mohli v posledním prázdninovém týdnu klidně nastoupit do škol,“ řekne s pousmáním P. Jan Peňáz. A tak se první pěší pouť na Velehrad uskutečnila v roce 2001.
Zdroj: https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/posvatny-velehrad-se-stal-v-sobotu-cilem-pesich-poutniku-20190825.html