Gotické Pompeje na hradě Helfštýn
Objev, v jaký ani nedoufali, mají na svém kontě archeologové pracující na záchranném archeologickém výzkumu na hradě Helfštýně na Přerovsku. Pod renesančním palácem narazili na nebývale zachovalé zbytky místnosti z původního gotického sídla. Nález „gotického pokoje“ pak archeologové korunovali, když později ve vedlejší místnosti odhalili také téměř neporušený pískovcový portál vstupu do pět set let starého hradu. „S trochou nadsázky lze říci, že se nám podařilo objevit hrad pod hradem, tedy části gotických místností východního paláce z doby pánů z Kravař,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.
Kravařové byli významný moravský panský rod, který Helfštýn vlastnil víc než sto let. Jeho členové hrad na přelomu 14. a 15. století přestavěli na gotickou pevnost. Díky pozdější radikální renesanční přestavbě, během níž předkové zasypali některé místnosti stavební sutí, se podle Schenka zakonzervoval původní stav interiérů. „I když gotický hrad nezanikl v důsledku přírodní katastrofy, ale potřebou majitele přebudovat staré šlechtické sídlo na větší a reprezentativnější objekt, jedná se v případě helfštýnského archeologického objevu svým způsobem o středověké Pompeje dolního Pobečví,“ podotkl archeolog.
| Záchranný výzkum je součástí rozsáhlé rekonstrukce renesančního paláce na čtvrtém hradním nádvoří. Archeologům se už loni podařilo odkrýt mnohé z dřívějšího života na této středověké památce. Nedávné objevy ale předčily jejich očekávání. |
Na přelomu července a srpna v severovýchodní části hradního paláce narazili na prostor, z něhož se vyklubala část unikátně zachovaného interiéru jedné z místností gotického hradu. Ten nechali majitelé v 16. století rozebrat a na jeho základech vystavěli nový palác. „Starší architektonické pískovcové články jako ostění portálu nebo krakorce byly po vybourání vhozeny na podlahu a následně zasypány tunami stavební suti. Pozoruhodné jsou dochované fragmenty původních barevných nátěrů. Zastoupena je černá, bílá a červená barva. Tento jedinečný nález nám umožňuje vytvořit si názornou představu o finální výtvarné úpravě zdejších interiérů,“ hodnotí Schenk. Podlaha původní místnosti je vyskládaná ze čtvercových oxidačně pálených dlaždic. Na povrchu zdí odkrytého interiéru se dochovaly tři vrstvy gotických omítek. Ta nejstarší nese na několika místech i zbytky malované výzdoby. „Za unikátní lze považovat zbytky heraldické výzdoby. Jde o nakoso umístěný erb, který je barevně dělen na několik polí. Případné určení, kterému rodu by mohl erb náležet, bude předmětem dalšího výzkumu,“ doplňuje vedoucí výzkumu.
Podle Schenka jde minimálně v Olomouckém kraji o zcela výjimečný archeologický doklad vysoké úrovně středověké architektury. To platí také o nálezu v sousední místnosti, kde archeologové pod současnou betonovou podlahou a vrstvou stavební sutě objevili téměř neporušený pískovcový portál. Jeho profilovaná ostění se na obou stranách dochovala do výšky 1,8 metru. „Původní šířka velkolepě pojatého vstupu do starého gotického paláce činila 2,9 metru. V rámci pozdějších stavebních úprav byl tento monumentální vstup zúžen na šířku 1,2 metru a nakonec zcela zazděn,“ popsal Schenk. V suti, kterou byly místnosti zasypané, nalezli archeologové velké množství zlomků pozdně gotických reliéfně zdobených komorových a římsových kachlů. Jejich vznik odborníci datovali přibližně do roku 1500. Jedná se o vzácné exempláře kachle s erbovním znamením pánů z Kravař a části kachlů s heraldickým motivem Albrechta Kostky z Postupic, který hrad Helfštýn vlastnil v letech 1467–1474. Nejde přitom o první ani poslední kamnové kachle, na které na Helfštýně archeologové v zásypech narazili. Díky dosavadnímu výzkumu už se mohou pochlubit unikátní kolekcí zlomků pozdně gotických, renesančních až raně barokních reliéfně zdobených komorových kachlů. Ty byly součástí kamen, jimiž dřívější obyvatelé hradu vytápěli jednotlivé místnosti paláce ve 2. polovině 15. století až 2. polovině 17. století. „Podoba a styl výzdoby kachlových kamen podléhaly v průběhu času změnám vkusu a také dobovým trendům, takže s výměnou majitelů hradu docházelo nezřídka k obměně interiérů a výměně starého vybavení za nové,“ vysvětlil Schenk.
Současnou 60milionovou rekonstrukci renesančního paláce hradu financuje Olomoucký kraj. Součástí prací je nejen statické zajištění, ale i sanace zdiva a zastřešení. Skleněný strop umožní v budoucnu pořádat v paláci výstavy, přednášky a společenské akce.