Opět potvrzeno: Moravané nejsou Češi

Na Moravě právě probíhá pozoruhodný výzkum spojující genealogii (vědu o rodokmenech) a genetiku. Výzkumníci zvou ke spolupráci na projektu se širším vědeckým záměrem muže s předky po otcovské linii z Moravy. Účastníci se dozví zajímavé informace o svém genetickém původu, popřípadě mohou doplnit „temné“ mezery ve svých rodokmenech. Nejen o tomto projektu jsme hovořili s moravským genealogem a historikem Martinem Kotačkou.

Moderní genetická technologie doplňuje „temná“ místa rodokmenů

Projekt Genetika a příjmení se zaměřuje na doplňování informací o původu obyvatelstva na Moravě. Výzkum přináší nové informace o osidlování jednotlivých regionů či o migraci příjmení, respektive jejich nositelů. Nadšenci pro genealogii, kteří aktivně hledají své předky a doplňují svůj rodokmen, mohou získat zásadní údaje. Nové poznatky mohou vést k propojování rodokmenů, popřípadě dohledávání nemanželských otců. Jedná se o úplně nový pramen, který nám poskytuje pohled do „temnoty“, kam nesahají historické písemné zápisy, říká Martin Kotačka.

Unikátním prvkem výzkumu je přitom spojení historických metod genealogie a přírodovědných metod genetiky. Právě genetika zaznamenala v poslední době výrazný vědecký pokrok. Na základě analýzy DNA lze sestavit podrobnou genetickou strukturu s popisem podílu tzv. haploskupin. Dostatečná genetická stopa se získá velmi snadno pomocí odebrání slin na štěteček.

Výzkumy boří mýty o Valaších či „moravském Mongolsku“

Projekt má dosud největší ohlas na Slovácku, kde se do něj zapojilo nejvíce lidí. Genetičtí genealogové už v průběhu doby přišli s řadou poznatků, které boří mýty o jednotlivých regionálně specifických populacích či konkrétních místech. Tak například moravští Valaši nemají s obyvatelstvem v rumunském Valašsku geneticky příliš mnoho společného. Naopak jasná genetická spojitost existuje mezi nimi a ostatní moravskou populací, popřípadě blízkými regiony v dnešním Polsku a na Slovensku.

Vlčnovu se někdy říká „Mongolsko“ vzhledem k typickému vzhledu Vlčnovjanů, připomínajícímu prý mongoloidní rysy. Opět se ovšem jedná o pouhou domněnku o údajném genetickém vlivu asijských nájezdníků. Výzkumníci obecně pozorují v tomto ohledu jejich naprosto minimální stopu na Moravě.

Podobně dokážeme přesněji určit, že tzv. Luckou provincii, historické moravskoslovenské pomezí, osídlili lidé s původem z obou území a nebyla tedy osídlena pouze z moravské strany, jak se domnívali někteří starší badatelé.

Čechy a Morava jsou genetickou křižovatkou Evropy

Morava se dá spolu s Čechami považovat za skutečnou „křižovatku Evropy“. Na základě určení podílu haploskupin lze pozorovat, že se jedná o přechodnou oblast, v rámci které se postupně od západu na východ proměňují podíly západní a východní haploskupiny. Západní, někdy nepřesně nazývaná „keltsko-germánská“, převažuje v Čechách, východní, „slovanská“, na Moravě. Českomoravské pomezí figuruje jako vnitřní přechodná oblast. V obyvatelstvu je také přítomná významná genetická stopa starých evropských populací.

Staří lovci a sběrači, první zemědělci i germánské a slovanské migrace. Geneticky jsme mixem toho všeho, vysvětluje Kotačka.

Přihlásit se mohou muži s moravským původem v otcovské linii

Martin Kotačka vyzývá veřejnost k zapojení se do projektu. Vzhledem k tomu, že pro výzkum je klíčový chromozom Y, který dědí muži, do projektu se mohou zapojit pouze osoby mužského pohlaví. Potřebný je také původ na Moravě v otcovské linii. Podmínkou pro zpracování poskytnutého vzorku DNA je doložení nejstaršího známého předka narozeného na Moravě, musí se jednat o osobu narozenou nejméně před sto lety. Pro výzkumníky se jedná o zásadní informaci, která jim pomůže určit užší oblast, odkud daný člověk pochází.

Zájemci se mohou přihlásit přímo Martinu Kotačkovi na jeho stránkách www.kotacka.cz či na mailové adrese martin@kotacka.cz, kde je nezbytné uvést svou poštovní adresu, nebo se lze stavit po předchozí domluvě v archivu Vysokého učení technického v Brně. Na tu mu bude zaslána jednoduchá odběrová soustava skládající se ze dvou štětečků na odběr slin, návodu na použití a prohlášení o souhlasu se zpracováním dat.

Po provedení odběru a odeslání zpátky budou vzorky předány do laboratoře. Po jejich analýze a vyhotovení závěrečné zprávy obdrží účastník popis svého genetického profilu, díky němuž může po svých předcích sám pátrat dál. Pro zájemce z řad veřejnosti je účast na projektu bezplatná. Projekt je hrazen z peněz, které poskytlo ministerstvo vnitra.

Na Moravě už v minulosti proběhl podobný výzkum

Martin Kotačka uvedl, že spolupracuje s moravským archeologem Luďkem Galuškou, který stál za genetickým výzkumem koster z doby velkomoravské. Tento projekt zkoumal příbuznost mezi starou velkomoravskou populací a současným obyvatelstvem blízkého okolí. Potvrdily se tehdy případy vzájemné příbuznosti. Výzkum už skončil, nicméně současné genetické zkoumání nabízí možnost zjistit, zda je člověk příbuzný právě s těmito lidmi.

https://zpravyzmoravy.cz/vedci-zkoumaji-puvod-a-vyvoj-obyvatel-moravy-zapojit-se-mohou-vsichni-muzi-s-moravskym-puvodem/?fbclid=IwAR3y-AIVpqUIucGCDpBMaG0dYGZX95rMkC8xPh8BwAqZyvph-jFjC4dt9v0