Johann Gregor Mendel, Moravan německé řeči

Přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Později se stal mnichem a opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Osobnost světového významu – Johann Gregor Mendel se cítil být „Moravanem německé řeči“.

Narodil se do rodiny německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích ve Slezsku. Rodný dům Mendela byl poměrně rozsáhlý zemědělský statek, který byl v roce 1966 zapsán jako kulturní památka, která byla využívaná jako muzeum. Mendel byl pokřtěn podle zápisků z matriky 22. července, v sousední moravské vesnici Dolním Vražném jménem Johann.

Po absolvování základní školy v Hynčicích navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci. V roce 1843 přišel do augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor.

Ve svých 28 letech se jako suplent (řečtiny, latiny, němčiny a matematiky) gymnázia ve Znojmě přihlásil k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni. U zkoušek však tehdy celkově neuspěl. V letech 1851–1853 studoval Mendel ve Vídni matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Díky důkladnému studiu těchto věd si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem. Po smrti opata Cyrila Nappa byl zvolen opatem Augustiniánského kláštera a v této funkci představoval významnou osobnost Brna a Moravy v tehdejším císařství rakousko-uherském.

V roce 1883 Johann Gregor Mendel vážně onemocněl a 6. ledna 1884 v klášteře zemřel. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval moravský hudební génius, skladatel klasické hudby Leoš Janáček.