91 let od narození Doc. PhDr. Boleslava Bárty, CSc.

Vážení příznivci Moravy, včera jsme si připoměli 91. výročí narození jednoho z největších Moravanů, psychologa a po sametové revoluci počátkem 90. let poslance Sněmovny lidu Federálního shromáždění, bojovníka za moravskou autonomii a prvního předsedu Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko, pana doc. PhDr. BOLESLAVA BÁRTU, CSc.

(14. srpna 1929 Rozhraní – 31. května 1991 Budmerice)

V roce 1953 bylo za vedení Boleslava Bárty zřízeno v Psychiatrické léčebně v Kroměříži moderní spánkové oddělení s podmíněně reflexním a hypnotickým navozováním spánku. V roce 1958 založil v Brně Dětskou psychologickou poradnu, v roce 1967 přejmenovanou na Psychologickou výchovnou kliniku. V roce 1971 dokončil habilitační práci z psychologie, ale titul docenta mu byl následně upřen. Za normalizace v roce 1971 byl Boleslav Bárta přinucen vzdát se místa vysokoškolského učitele na Filosofické fakultě a roce 1973 byl odvolán z funkce ředitele Psychologické výchovné kliniky v Brně. Posléze byl přinucen zcela toto pracoviště, které založil, opustit.

Boleslav Bárta pracoval nejen coby vědec, významně se podílel na společenském dění. Od svých mladých let se hluboce zajímal o historii Moravy a nesmírně ho trápil zánik Země moravskoslezské jako takové, když bylo v roce 1949 ustanoveno krajské zřízení, které nerespektovalo historické hranice.

Události spojené s rokem 1968 přinesly naději na změnu. Boleslav Bárta se stal jedním z čelných představitelů Společnosti pro Moravu a Slezsko. V té době vynakládal obrovské úsilí pro vytvoření samosprávy Moravy a Slezska v rámci československého státu. Tyto snahy zastavila invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následný vznik, pro Moravu nevýhodné, národnostní dvojfederace.

Po změně poměrů v roce 1989 stanul v čele obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko. Byl velkým zastáncem trojfederace. Před volbami v roce 1990 se stal prvním předsedou nově vzniklého Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Již v létě 1990 spolunavrhl Federálnímu shromáždění za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název České republiky změněn na „Českomoravskou republiku“ a parlament z České národní rady na „Českomoravskou národní radu, z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské“.[6] Toto zemské uspořádání České republiky mělo být předstupněm k realizaci koncepce trojdílné Československé spolkové republiky.

Velké naděje vkládal do setkání představitelů politických stran a předsednictev národních rad v Budmericích na Slovensku. Zde ho však na konci diskusního vystoupení, kdy hovořil zejména o výsledcích Sčítání lidu z března 1991, ve kterém se spontánně přihlásilo k moravské národnosti více než 1,3 milionu obyvatel, zastihl těžký srdeční záchvat, na jehož následky zemřel.

„Zemřel v boji za obnovení zemské samosprávy Moravy a Slezska“

Čest památce tohoto velkého Moravana.

převzato: FB Osobnost Moravy

Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boleslav_Barta.jpg