Jaký mají kandidáti do senátu vztah k Moravě? 1.část

Jaký mají kandidáti do senátu vztah k Moravě?

Podzimní volby do senátu se blíží. Kandidátů z volebních obvodů na Moravě a ve Slezsku jsme se ptali, jaký mají vztah k Moravě, jak hodnotí její stav a co pro ni chtějí udělat. Přečtěte si výběr z jejich odpovědí.

Na území Moravy a Slezska se nachází 11 volebních obvodů pro letošní volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o obvody Žďár nad Sázavou, Znojmo, Vyškov, Brno-město, Přerov, Olomouc, Uherské Hradiště, Zlín, Frýdek-Místek, Ostrava-město a Kraviná.

 

Kraje Moravě neprospěly

Anna Šabatová (obvod Brno-město), Nezávislá za koalici Zelení, Senátor 21 a Idealisté

V senátním volebním obvodu Brno-město svou kandidaturu překvapivě oznámila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Osobně se identifikuje jako Moravanka, svůj život spojila s místem, kde kandiduje. “Narodila jsem se v Brně, vyrůstala jsem v obvodě, kde kandiduji, chodila jsem tu na základní školu, na gymnázium i na vysokou. Je pochopitelné, že se považuji za Moravanku, je to jedna z mých identit, za Češku v zemském slova smyslu jsem se nikdy nepovažovala,” vyznala se disidentka vězněná za dob komunistického režimu, která se stala jednou z mluvčích Charty 77.

Moravě podle ní neprospělo zavedení krajů místo návratu k zemskému uspořádání. “Osobně mě mrzí, že se naše společnost po roce 1989 nevrátila k zemskému uspořádání. Východní Němci to i po tolika letech udělali, vrátili se k původním historickým zemím a myslím, že udělali dobře. Vzpomínám si, že moravské zemské povědomí bylo před těmi třiceti lety ještě dosti silné. Vydali jsme se však cestou krajského uspořádání, kde je autonomie jednotlivých celků menší než v sousedním Německu nebo Rakousku”, kritizovala Šabatová, která do letošního roku zastávala post veřejné ochránkyně práv.

Karel Rais (obvod Brno-město), ANO 2011

Podobně kriticky uvažuje bývalý rektor Vysokého učení technického Karel Rais, který kandiduje v témž obvodu. “Zrušením krajů, nebo alespoň jejich přeskládáním ve větší organizační či přímo zemské celky, by došlo k výraznému snížení počtu úředníků veřejné správy, kteří by mohli pracovat v budoucnu v potřebnějších oblastech, popřípadě by našli své uplatnění jinde.”

Rais by snížení počtu úředníků spojený se správní reformou vítal, k rychlému zrušení krajů je však skeptický. “Snížení úředníků veřejné správy by jistě byl krok správným směrem. Nevěřím však, že by v reálné době nejbližších 4 až 6 let došlo ke zrušení krajů. Reálnější je organizační, personální a územní reorganizace krajského uspořádání.”

Emeritní rektor a současný poslanec také poukázal na nevyvážený rozvoj Moravy. “Rozvoj Moravy je za posledních 30 let obrovský, ale je poněkud nevyvážený. Jsou oblasti, jako je univerzitní město Brno, kde máme velký počet studentů, kteří po absolvování vysoké školy často zůstávají v Brně a pracují v technologicky velmi vyspělých firmách. Dlouhodobý rozvoj firem vede k tomu, že se Brno stává evropským centrem vědy, výzkumu a jejich aplikací. A pak zde máme relativně chudou část Moravy, například Znojemsko či oblast Jeseníků. Tradičním problémem je velikost HDP, které vzniká na Moravě, v porovnání s finančními prostředky, které dostáváme zpět z centra na rozvoj Moravy,” popsal situaci Rais.

 

Chceme návrat k zemskému zřízení

Jiří Kadeřávek (obvod Brno-město), Piráti

Z brněnských kandidátů existenci a fungování krajů zcela otevřeně kritizuje programátor a manažer Jiří Kadeřávek. Přímo to souvisí s jeho programovými prioritami.

“Mou prioritou ve vztahu k Moravě je poukazovat na její infrastrukturní podfinancovanost a podvybavenost. Projevuje se zejména v otázce dopravních napojení. Také hodlám poukazovat na problematiku správního členění. V tomto smyslu vnímám problém kraje Vysočina nerespektujícího historickou hranici a problémy rozdělení historicky kompaktních regionů mezi různé kraje. Aktuální podobu krajů nevnímám jako šťastnou, ale bez zásadní reorganizace samosprávy s tím nelze pohnout,” vyjádřil své přesvědčení Kadeřávek, který se podle svých slov jednoznačně považuje za kandidáta z Moravy. Prvním politickým subjektem, který získal jeho sympatie, bylo Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska. Nečekaný odchod předsedy HSD-SMS Boleslava Bárty Jiřího Kadeřávka velmi mrzel.

“Dokáži si představit návrat k zemskému uspořádání s hlavním městem Brnem
a zachování stávajících krajů s výjimkou Vysočiny. Znamenalo by to včlenit do samosprávné vertikály zemský mezistupeň. V Pirátské straně vnímám od některých kolegů ochotu na reformě samosprávy pracovat. Uvidíme, nakolik bude tento koncept zajímavý a zda projde primární volbou a testem voličské přízně v příštích parlamentních volbách. Je potřeba téma dále medializovat, ptát se lidí a komunikovat s nimi. V každém případě, hnutí hájící zájmy Moravy mohou počítat s mou spoluprací, rád budu tyto věci konzultovat i z pozice senátora,” upřesnil spoluzakladatel Pirátské strany.

Pavel Trčala (obvod Brno-město), Moravské zemské hnutí

Dalším otevřeným obhájcem zemské autonomie Moravy a zrušení krajů z brněnského obvodu je Pavel Trčala. “Mou prioritou je bojovat za Moravu a nastartovat diskuzi o nutnosti obnovení zemského zřízení.  Spolkové uspořádání by bylo geograficky, správně, finančně a kulturně spravedlivější a výhodnější pro všechny země v rámci ČR, tedy pro Moravu, Čechy, i Slezsko. Opravdu bylo potřeba vytvořit kraj v každém větším okresním městě? Aktuálně jsou tyto absurdní kraje tak malé, že se stejně musejí slučovat do “dvojkrajů”, aby mohly participovat na dotacích z EU. Tyto kraje jen uměle zvyšují počty úředníků a jsou obrovskou zátěží pro rozpočet. Paradoxně však z rozpočtového určení daní dostávají jen asi osm procent,” odpověděl Trčala na otázku redakce.

“Jako jediný z brněnských kandidátů otevřeně za Moravu bojuji. Před dvěma lety jsme vylepili moravské vlajky na nelegální billboardy kolem dálnic. Letos jsme napsali nápisy na hranici Moravy a Čech. Snažíme se opravovat média, která chybně prezentují, že je Morava v Čechách,” popsal sportovec a podnikatel z Brna, který se stal nejmladším tuzemským horolezcem, jenž zdolal Mount Everest.

Jan Šťovíček (obvod Zlín), Moravské Zemské hnutí

V potřebě zásadní správní reformy a vzniku samosprávných zemí se s Trčalou shoduje prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček, který o přízeň voličů bojuje ve zlínském senátním obvodu.

“Jsem příznivcem postupné reformy veřejné správy, kdy krajům zůstanou kompetence úřadů státní správy, ovšem samosprávný prvek bude přenesen směrem na země Čechy, Moravu, Slezsko a metropolitní zemi Praha. Hlavně u Kraje Vysočina bude nutná úprava krajských hranic. Zlínský kraj nechť je i do budoucna důležitým prvkem veřejné správy, ale skutečně spravedlivý rozvoj tomuto nádhernému koutu Moravy zaručí až zemská samospráva jako protiváha pražského centra,” míní Šťovíček.

Odborník na sportovní právo, který se účastnil řady významných mezinárodních arbitráží, chce nastartovat úzkou spolupráci mezi moravskými kraji. “Konkrétněji chci také rozvinout co nejtěsnější a všestrannou spolupráci Zlínského kraje zejména se sousedním Jihomoravským krajem, ale samozřejmě i s kraji Olomouckým a Moravskoslezským,” uvedl Šťovíček.

Jan Grois (obvod Znojmo), Člen ČSSD za Starostové a osobnosti pro Moravu

Podobně uvažuje starosta Znojma a kandidát na Znojemsku Jan Grois. “Určitě nemám pocit, že je současné postavení Moravy adekvátní. Občané našeho regionu nemají tolik možností ovlivňovat rozhodování v Praze, které jde často proti našim zájmům. S tím souvisí i moje pojetí senátu. Podle mě by to neměla být jakási rada moudrých, která diskutuje o lidem vzdálených tématech, ale měla by to být komora, kde silně zaznívají hlasy regionů,” uvedl Grois.

“Současný systém veřejné správy je velmi neefektivní, rozhodování by se mělo dostat blíže k občanům, ti by měli být schopni kontrolovat svoje volené politiky a úředníky. Kraje vznikly na základě politického rozhodnutí, nikoliv na základě nějaké racionální analýzy, proto bych se nebránil jejich nahrazení,” doplnil.

Tomáš Tomáš (obvod Brno-město), KDU-ČSL

Mezi brněnskými kandidáty do senátu naopak vyjádřil největší nedůvěru k výrazné správní reformě lékař a komunální politik Tomáš Tomáš. “Co se týče postavení Moravy, mám asi jako každý Moravák pocit, že Morava je proti Čechám do jisté míry upozaděna. Nedokáži však říci, do jaké míry je tento pocit objektivní. Na druhé straně si myslím, že reforma nebo dokonce rušení krajů není na pořadu dne,” odpověděl kandidát lidovců.

Zdroj: https://zpravyzmoravy.cz/anketa-jaky-maji-kandidati-do-senatu-vztah-k-morave-ptali-jsme-se-za-vas/?fbclid=IwAR38KfuInco9v7naCObB_0kEpftJ3L7QNVNxvyfRtapr2_i0WR1EUXz4nsI