Před 337 lety bojovali Moravané u Vídně

Na počátku velké turecké války to bylo jednou z klíčových událostí válek mezi Osmanskou říší a Habsburky. 12. září tedy uplynulo od této dvoudenní bitvy u Vídně již 337 let. Moravané a Češi v této bitvě bojovali také.

Největší zásluha Moravy na vítěžství však tkví v tom, že po celé trase vojska přemísťujícího se přes Moravu k Vídni byly nachystány potřebné tábory a ležení včetně materiálních potřeb pro samotné vojáky i pro tehdy nenahraditelné koně a muly. Tak vojenská síla přitáhla k Vídni nejen dostatečně rychle, ale bez zbytečného vyčerpání.Velkou zásluhu na vítězství měl tehdejší vojevůdce, polský král Jan III. Sobieski. S asi 70 tisíci muži porazil armádu, která čítala přibližně 150 tisíc bojovníků. Jeho vedení bitvy bylo na rozdíl od tureckého moderní, strategie překvapivá a velmi účinná. Obsadil se svou armádou tak strmý kopec, že protivníka ani nenapadlo očekávat útok odtamtud.

Rakousko a město Vídeň uvažovaly o postavení důstojného památníku této, pro celou Evropu historicky důležité události.Současná situace v EU i v Rakousku samém, po přílivu migrantů, především nelegálních, kteří mají většinově muslimské vyznání, tento záměr komplikuje.Nabízí se otázka, jestli současné politické směřování EU není zrada na našich předcích a na obětech této války, Vítězství v ní, kdy se Evropa jen bránila uchvatitelům, ve svém důsledku zachránilo křesťanské směřování tehdejší Evropy pro budoucnost.Ale nelze uvažovat jen o zradě na našich předcích, ale především o zradě mnohých dnešních politiků v EU na vlastním, původním obyvatelstvu jejich zemí !