Morava a Bílá hora
Před 400 lety, 8. listopadu 1620, byla na Bílé hoře v blízkosti Prahy, svedena bitva, ve které se střetla česko-moravská stavovská armáda a vojska císaře Ferdinanda II. Štýrského společně podpořena armádou německé Katolické ligy. V učebnicích dějepisu je popisována jako jedna z nejtragičtějších událostí českých dějin. Málo se však dovídáme o roli Moravy v těchto pohnutých událostech. Některé zajímavé souvislosti pro Zprávy z Moravy připomíná historik Ondřej Hýsek.
Když si při příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře připomínáme moravskou nit tohoto příběhu, někdy opomíjíme zásadní události, které slavnému dějinnému zlomu předcházely. Zmiňme povstání moravských stavů deset let před těmi českými, kdy Morava dosáhla nejvyššího stupně autonomie ve svých dějinách, když se přiklonila na stranu Matyáše Habsburského a vedl ji moravský zemský hejtman Karel starší ze Žerotína. Čechové tehdy moravsko-rakousko-uherskou koalici nepodpořili a samostatně si vyjednali jen pro sebe s Rudolfem Habsburským majestát na náboženskou svobodu, na což brzy doplatili vpádem pasovských vojsk do vlastní země.
Pak se však situace obrátila. Když roku 1618 povstali čeští protestanští stavové na obranu svých náboženských svobod, jaksi automaticky předpokládali, že se k nim ostatní země Koruny české bez ptaní připojí. Vůdce českého stavovského povstání, německy mluvící luterán Thurn, absolvent ivančické školy, si však nevyjednal podporu moravských protestantských stavů a po předchozích zkušenostech s Čechy zůstala Morava umírněného Karla staršího ze Žerotína prohabsbursky neutrální.
Když proniklo Thurnovo vojsko na Moravu, tak ve Vsetíně usazený český šlechtic a konvertita ke katolictví Albrecht z Valdštejna ukradl zemskou pokladnu moravských stavů a utekl s ní k císaři. Stavové jej prohlásili za psance, který se již nikdy nesmí vrátit do Moravského markrabství, jeho majetek propadl zemi. Na Moravě došlo k převratu a začala příprava konfederace, Česká koruna se měla skládat z plnoprávných autonomních zemí. Pod vedením radikálního moravského zemského hejtmana Ladislava Velena ze Žerotína porazilo 5. srpna 1619 v bitvě u Věstonic moravské zemské vojsko císařskou armádu.
Moravské stavy poskytly pro bitvu na Bílé hoře vojenskou pomoc, bojů se zúčastnila moravskou zemí placená jednotka hraběte Jáchyma Šlika, která na rozdíl od jiných oddílů z boje neutekla. Bitva kosmopolitních profesionálních žoldnéřů byla pro protestantské stavy předem ztracena, katolická strana měla ekonomickou převahu. Po vítězství císařsko-bavorských jednotek stavovská konfederace zkolabovala a poměry v zemi se radikálně změnily. I po ničivé třicetileté válce si však Moravské markrabství zachovalo značnou míru samosprávy, včetně zákonodárného Moravského zemského sněmu.