350 let od úmrtí Moravana J. A. Komenského

Vážené patriotky, vážení patrioti, Moravanky a Moravané,

15. listopadu si připomeneme 350. výročí od umrtí jednoho z největších moravských myslitelů, filosofů a spisovatelů JANA AMOSE KOMENSKÉHO (* 28. března 1592 jihovýchodní Morava, + 15. listopadu 1670 Amsterdam, Spojené provincie nizozemské) Komenský nazývá zemi Moravu svojí matkou: „Milé matce mé, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích.“ Aby zdůraznil svůj vztah ke své zemi Moravě, během svého dlouhého nuceného pobytu v zahraničí, připojoval ke svému jménu přídomek „MORAVUS“.

Přesné místo jeho narození není známo, uvádí se tři nejpravděpodobnější možnosti a to Uherský Brod, Nivnice a Komňa. Svá studia zahájil mladý Jan na latinské škole v Přerově (gymnáziu). Roku 1611 odešel na vysokou školu do Herbornu. Již zde se ukázaly jeho velké schopnosti, když při studiu začal pomáhat profesoru teologie Johannu Heinrichu Alstedovi s pracemi na obecné encyklopedii. Roku 1613 Jan navštívil Amsterdam. Dále následovalo jeho krátké studium na univerzitě v německém Heidelbergu, kde však strávil jen jeden semestr. Roku 1614 se vrátil do Přerova, jako rektor latinské školy. Dne 26. 4. 1616 byl v Žeravicích vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. V tomto období psal spis Listové do nebe. Po porážce stavovského povstání v roce 1621 byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech především na Moravě. Odmítal totiž konvertovat ke katolictví. Během morové epidemie Komenskému zemřela žena a jeho dvě děti. Pod tíhou těchto smutných událostí psal filosofické spisy Truchlivý, Hlubina bezpečnosti a později Labyrint světa a ráj srdce. Po vydání Obnoveného zřízení zemského, které prohlásilo katolické náboženství za jediné povolené vyznání v Moravském markrabství, odešel v roce 1628 jako pobělohorský exulant do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora zdejšího gymnázia, V tomto období vznikla velká část jeho děl, především pak z oblasti pedagogiky. Následovaly pobyty Jana Amose Komenského v dalších protestantských zemích. Roku 1642 odešel přes Amsterdam do Švédska, kam byl pozván, aby vedl reformu tamního školství a napsal pro ni učebnice. Vznikla zde část spisu Obecné porady o nápravě věcí lidských. Roku 1651 přijal pozvání sedmihradského knížete Jiřího Rákocziho do Šarišského Potoka, kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a pansofickou sedmiletou školu. Pro své žáky zde vytvořil příručku Pravidla mravů a také zde vznikla učebnice Svět v obrazech a Škola hrou. V letech 1654–1656 opět pobýval v Lešně. V roce 1655 přišlo švédské vojsko k Lešnu a moravští i čeští bratři v čele s Janem Amosem Komenským zachránili Lešno před dobýváním Švédy otevřením městských bran. Komenský píše oslavnou řeč o švédském králi Karlu X. a čile se druží se švédským velitelem Schichtlingem. Dne 27. dubna 1656 však začalo deset tisíc polských partyzánů město obléhat a při následném požáru přišel téměř o všechen majetek i své cenné rukopisy. Komenský byl obviněn z kolaborace se Švédy a byl nucen z Polska prchnout. Útěk byl proveden na poslední chvíli a Komenský si stěží zachránil život. V roce 1656 využívá pozvání svého přítele Louise De Geera a uchyluje se do Amsterdamu. V Amsterdamu byla vydána polovina z celého Komenského díla, například soubor 43 spisů pod názvem Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické), které se setkaly s velkým ohlasem, dále jednotlivé části Všenápravy: Všeobecné probuzení, Všeobecné osvícení, Pansofie, Vševýchova a Všemluva a menší díla jako Jedno potřebné, které bývá považováno za závěť lidstvu. Ve spise Letzte Posaun Uber Deutschlandt z roku 1663, který byl adresován protestantským knížatům na říšském sněmu v Řezně, Komenský reagoval na postup Osmanských Turků do Rakous a na Moravu během rakousko-turecké války (v letech 1663–1664).

Jan Amos Komenský zemřel po dlouhodobých zdravotních problémech, ve společnosti své ženy Jany, syna Daniela, přítele a lékaře Mikuláše Tulpa a to 15. listopadu 1670. Byl pohřben v kostelíku v Naardenu. Čest památce moravského učitele národů, vzdělance, posledního biskupa Jednoty bratrské – JANA AMOSE KOMENSKÉHO „Moravuse“. https://vendyatelier.cz/…/image/2016/05/komensky.jpg…

zdroj: FB Osobnost Moravy