Je Morava kolonií Čech a Prahy?

O klasickém kolonialismu nemůže být řeč. Morava a Moravané nebyli dobyti a obsazeni vojskem. Jde o mazanější formu kolonialismu, kde nadvláda jiné země nebývá udržována vojáky. O neokolonialismus.

Co to je kolonie ?

1. Kolonie je území s omezenými právy. (Zcela platí pro Moravu.)

2. Forma kolonizace může být vojenská, politická, ekonomická, správní – nebo kombinace v různé míře několika z těchto prvků. (Pro Moravu platí politická, ekonomická, správní.)

3. Jedním z prvků kolonizace je umísťování sil kolonizátora do kolonie. To může být i formou působení centrálních úřadů kolonizátora na území kolonie, která byla zbavena vlastních úřadů. (Platí pro Moravu.)

4. Lidé žijící v kolonii jsou v nějaké formě znevýhodněni proti lidem z území kolonizátora. (Platí pro Moravu v mnoha oblastech života společnosti.)

Morava se stala kolonií Čech a Prahy brzy po vyhlášení Československa v roce 1918. Protože už tehdy bylo započato s omezováním jejích práv, které požívala jako stát-země v soustátí Rakouska-Uherska. Forma kolonizace Moravy byla politická, ekonomická a správní. Už za 1. republiky, kdy se započalo s industrializací Slovenska a Podkarpatské Rusi byla o prostředky (poskytované na tuto industriaslizaci, ale nejen) krácena především Morava. Čechy a Praha, podle dochovaných dokladů, se podílely výrazně méně. Váha správních orgánů Moravy a našeho Slezska byla ponížena ve prospěch orgánů centrálních. Ekonomická exploatace Moravy v ještě zesílené míře pokračovala po zrušení zemského zřízení komunisty od 1.1.1949. Docházelo i k rušení významných podniků na kterých stála ekonomika Moravy s jejich následným přestěhováním do Čech. Jednalo se například o výrobu malých a středních osobních automobilů Tatra, která byla přemístěna do Škodovky.

Obyvatelé žijící na Moravě, ale i ve Slezsku, mají v důsledku výše uvedených skutečností výrazně nižší životní úroveň než v Čechách a v Praze. Před počátkem kolonizace Moravy tento stav neexistoval a životní úroveň byla buď vyrovnaná, nebo na Moravě někdy i vyšší. Mají výrazně horší komunikace, výrazně horší dostupnost zdravotní péče a je toho mnohem víc. Velmi postižena je kultura na Moravě, která se již velmi omezeně může svobodně a samostatně jako skutečně „moravská“ rozvíjet, protože na ni jde výrazně méně financí než na kulturu Prahy a Čech. Drží se ovšem moravská národní kultura, dnes chybně označovaná pouze za lidovou.

Protože Morava už neexistuje oficiálně jako samostatné území, nemá právní subjektivitu a tím i správu, je tím velmi omezen politický život Moravy. Přitom uvážlivá politika Moravy dříve dokázala korigovat často i impulsivní a zkratkovitou českou politiku, a to ku prospěchu obou zemí, jak Čech, tak Moravy.

Jak to je s možnou nápravou ? Přiznejme si, že náprava stavu je velmi obtížná. Obyvatelé Moravy a našeho Slezska jsou léta propagandou a manipulací zpracovávaní mocenským pražským centrem proti vlastním zájmům. Obránců práv Moravy – moravských patriotů není mnoho. I když jsou mnozí z nich vytrvalí a odhodlaní spravedlivou věc Moravy nikdy nevzdat.

Může Morava svou spravedlivou věc prohrát?

Ano, může. Stalo by se to v případě, kdy by si obyvatelé Moravy přestali uvědomovat, co se s nimi vlastně stalo a děje. Co nespravedlivého se stalo s Moravou. Že by léta probíhající protimoravskou manipulaci a propagandu, která spočívá i v zamlčování všeho moravského a překrývání všeho moravského českým, přestali vnimat jako cizorodý prvek a přestali se jí bránit.

Národ je skutečně porobený až tehdy, kdy si vlastní porobu přestane uvědomovat. Poté už výhonky svobody nemají z čeho vzejít. To platí i pro NÁROD MORAVSKÝ ! Nezapomeňme na to především při Sčítání lidu na počátku příštího roku. Napišme si nejen moravskou národnost, ale i moravský jazyk a případně do kolonky kraj i Moravská země.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa