Pověst o založení hradu Pernštejna

Pověstí o založení tohoto hradu a rodu je několiko verzí, mě však kdysi zaujala verze, kterou sepsal Adolf Wenig v knize Pověsti o hradech….A přesně se zde píše: kdysi dávno žil v hlubokých lesích uhlíř jménem Vojtěch, který tu v těch lesích pálil v milířích uhlí.. Tomu Vojtěchovi statný zubr, zvíře divoké, na chléb chodil do chaloupky a tam také kdysi uhlíře z nenadání vracejícího zuřivě napadl. Ale Vojtěch neohroženě uchopil škůdníka za rohy a sehnuv jej k zemi, přidržel na tak dlouho, dokud by mu neprovlékl lyčenou houžev chřípím. Stočil pak tu houžev v prsten a na tom přivedl divoké zvíře na hrad svého pána, kde sílu svoji znovu prokázal tím, že sekyrou zubrovi jedinou ranou uťal hlavu. Kteréžto statečnosti a síle pán jeho se podivuje, daroval jemu les s pozemky okolními a učinil ho svobodným.

Tam potom vystavěl sobě Vojtěch tvrz pevnou, jež jméno dal Zubří. Ale syn jeho po smrti otcově jiné sobě sídlo vystavěl, na tom místě, kde dnes pne se mocný hrad Pernštejn.

Jméno hradu toho pak prsten nám připomíná, na němž Vojtěch zubra k pánu svému přivedl. Dodnes spatřuje se na bráně v městě Pardubicích obraz v kameni vytesaný na něm člověk zubra vedoucí a popis ‚‚ Vojtěch vede zubra“.

zdroj: FB Vojtilus the ART