Zakázane dějiny (nejen) Moravy

Bez současné zahraniční literatury si můžeme jen hrát na vědu. Jako děti na úpatí „hrací hory“, Špilberku, jehož jméno s hraním nesouvisí. Je to o to složitější, že i v zahraničí vycházejí knihy ve stínu. Vykládají dějiny jinak než se učí ve škole.

Na internetu je bezpočet oskenovaných knih, které si smíme zdarma přečíst na svém počítači. Nejsou tam ale knihy z nové doby, které podléhají ochraně autorských práv. Bez nich žijeme ve výkladech historie ještě v 19. století. Jenže v 19. století nás pozitivismus ve snaze o kritické výklady minulosti do značné míry odřízl od knih, které byly psány do 18. století. Moc nám toho nezbylo. Jen možnost začít to v Brně měnit. Kdo stojí o vzdělání, stojí o moudrost z internetu i knih. Ze všech zemí a z různých dob. Kdo stojí o vzdělání, stojí o více knih v dostupných knihovnách. Když vidíme výsledky čtyř let participativního rozpočtu, máme v Brně řadu univerzit, vědeckých ústavů Akademie věd ČR, desítky knihoven – ale kde se ztratila zvědavost, touha po vzdělání, kde se ztratily knihovnice, které milují knihy, kde učitelé, kteří chtějí lépe učit, kde vědci, kteří chtějí vědět více a více nám zprostředkovat? Kde jsou nadšení amatéři (od latinského amo = milovat), kteří by jako už tolikrát v minulosti dělali na vlastní náklady práci za ty, kteří jsou ověšeni tituly a placeni státem? Kde jsme se ztratili jako tým, který si místo závisti, výčitek a sobectví dokáže podat ruce, společně si vytknout cíl a dosáhnout jeho naplnění?

Pro projekt lajkujte na https://damenavas.brno.cz/projekt/?id=1525