Morava a její lid

Jsem přesvědčena, že většina lidí má potřebu někam patřit. A tato potřeba a její naplnění nemůže být pomyslné, ale skutečné. A je skutečné tehdy, jestli si dokážeme navzájem pomáhat a spolupracovat na úrovni partnerství, rodiny, příbuzenstva, kolegů, obce a národa.

Národ je především kultura v širším smyslu toho slova. Způsob života. Způsob cítění a myšlení. A to sahá do hlubohé minulosti, protože národní společenství žije kontinuálně. A zrcadlí se v mnohém. V písních, ve schopnostech lidí, ve výčtu „co musím“ a „co bych neměl“. Jsou to u každého národa stovky či tisíce jednotlivostí. U nás na Moravě jsou to například upravené obce. Naše stará kultura říká, že „musím“ to mít kolem sebe pěkné. Aby mě těšil svět. To je něco, co je přímo vidět. Ale jsou i věci, které si uvědomíte až na základě znalosti naší historie. Pro nás je specifická rozvážnost. My nejsme revoluční a radikální. My vážíme co je rozumné a prospěšné. A i proto jsme my, Moravané, přinesli světu mnoho dobrého. Jak v našich osobnostech, tak v jednání. Jako bylo například obecně ve světě s uznáním příjímané Moravské vyrovnání, nebo písmo, které přinesla Morava slovanským etnikům a tím pro ně i vzdělanost. Každého z vás napadne jistě i mnoho dalšího…

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa