Rebelie na Moravě

Ohavná rebelie vyústila v popravy na Staroměstském náměstí.

Jak tomu bylo na Moravě ? Po pražské defenestraci v roce 1618 bylo v Čechách zvoleno takzvané direktorium, které nahradilo vládu císařových místodržících. Přetrvalo až do bitvy na Bílé hoře, jejíž výsledek se promítl do pozdější známé popravy na pražském Staroměstském náměstí. Možná se málo ví, že obdobné direktorium bylo zvoleno i na Moravě po připojení k povstání v květnu 1619 a kdy prvním předákem byl Václav Vilém z Roupova. Skládalo se z dvanácti pánů, stejného počtu rytířů a šesti zástupců královských měst. Direktorium vydávalo rozličné patenty, například o vypovězení jezuitů ze země, o zabrání některých katolických kostelů ve prospěch evangelíků ( kostel sv. Mořice v Olomouci, kostel sv. Jakuba v Brně a také kostely v Hradišti a Uničově ), obmněňovalo rady a purkmistry v královských městech a navázalo spolupráci s Čechy ve vojenských akcích.

Neutrální Karel starší ze Žerotína již dříve varoval: „ Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní. “ Postupně se situace měnila, štěstěna se ke vzbouřencům obrátila zády a v říjnu roku 1621 vydal císař příkaz k zatčení vůdců povstání z měst a jejich uvěznění na brněnském Špilberku. Na konci téhož roku pak bylo vydáno nařízení, kterým se začal odhadovat a oceňovat jejich majetek. O několik měsíců později byl na světě seznam obviněných osob, který obsahoval 247 jmen. Dvacet z nich, většinou direktorů, bylo odsouzeno k trestu smrti ( včetně uprchlíků Ladislava Velena ze Žerotína, Václava Bítovského z Bítova, Viléma z Roupova a Petra Sedlnického z Choltic ), ale na přímluvy Karla staršího ze Žerotína byl všem dvaceti odsouzeným změněný na vězení. Všichni byli přirozeně odsouzeni ke ztrátě majetků, bylo zabaveno na 135 z nich.

Vzbouřenci, kteří ze země utekli, pokračovali v odboji i za hranicemi země. Václav Bítovský byl nakonec chycený ve Slezsku roku 1627 a popraven v Brně, Vilém z Roupova ještě o několik let později.V polovině roku 1628 svolal císař Ferdinand II. do Znojma sněm a seznámil stavy s Obnoveným zřízením zemským. Byly potvrzeny již jen některé svobody a privilegia a praví se v něm: „ Z královské a otcovské péče Naší na to všelijak pomýšliti ráčíme, jak by jmenované a od Nás s velikým nákladem vojenským dobyté markrabství Moravské zase dokonale k poddanosti a poslušnosti přivedeno, upevněno a proti tomu všecko zlé vykořeněno býti mohlo. “Ano, tato „ ohavná rebelie “ poskytla císaři příležitost k oslabení stavů a upevnění své moci. A to nebývale.

FB Radovan Vrtěl