Moravané byli jsme a budem

Nezapomeňme, že to byli čeští obrozenci, kteří opakovaně jezdili na Moravu, prosili a žádali, aby se Moravané připojili k záchraně společného slovanského jazyka, aby nezanikl a nerozplynul se v silném německém živlu. V Čechách to byl český jazyk a na Moravě moravský jazyk. Pro oba jazyky Moravané spolu s Čechy uměle vytvořili společný spisovný úzus, aby do něj mohla být přeložena bible, případně jiné texty. Bible do něj přeložena byla a za velkého úsilí, při překonávání velkých překážek, v moravské obci Kralice i vytištěna. Mnozí, kteří se o její vydání zasloužili byli pronásledovaní. Byl to na tehdejší dobu velmi odvážný a významný počin. Bible Kralická se na dlouhou dobu stala vzorem spisovného jazyka jak na Moravě, tak i v Čechách.

Moravští vzdělanci a vůdci měli obavy, zda pomoc Moravanů Čechům nemůže být v budoucnosti zneužita k potlačení moravských práv. Byli horlivě ujišťováni, že nikoli. ALE PŘESTO K TOMU POZDĚJI DOŠLO !

Nyní, když Morava už není ani na kolenou, protože dokonce oficiálně už téměř neexistuje (!) – až na zmínku v ústavě a na percepční zákony, měli bychom hlasitě a důrazně Čechům připomenout jejich slib a žádat, aby věrolomné jednání napravili ! A k daným slibům Moravě a Moravanům se spravedlivě a po právu postavili !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa