Patroni vinařů na Moravě a v Čechách

Je tradičním zvykem v katolické i pravoslavné církvi žádat u určitých světců zvláštní přímluvu u Boha pro ochranu některých míst, lidí i lidské činnosti. Jeden svatý může být patronem více činností či míst, a naopak jedna činnost může mít více patronů. Jak je tomu s vínem a vinaři?

V jednotlivých vinařských zemích dominují různí patroni vinařů. Někdy je za patorna prohlášen některý svatý jen v určité vinařské obci, jako například sv. Gothard v moravských Dolních Kounicích. Na Moravě je nejčastěji jako patron s vínem spojován svatý Urban a v souvislosti s mladými svatomartinskými víny svatý Martin. V Čechách je hledána přímluva u svatých pocházejících z Čech – svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Jana Nepomuckého.

Na Moravě a na Slovensku mají tradici žehnání (benedikce) vinohradu a vína. Žehnání určité věci je náboženský obřad, kterým se vyprošuje a zaslibuje Boží pomoc. Bůh uděluje požehnání tím, že člověka obdarovává svou nekonečnou dobrotou. Žehnání koná kněz nebo jáhen (diakon).

Svatý Urban

Na Moravě je dominantním patronem vinařů papež sv. Urban. Urban I., pocházející ze vznešeného římského rodu, byl papežem v letech 222-230. Pontifikát vykonával za císaře Alexandra Severa (vládl 222-235), o jehož matce některé legendy praví, že byla křesťanka. Není to však příliš pravděpodobné, neboť byla aktivní v římské politice. Císař byl nicméně nábožensky tolerantní, takže nedocházelo k pronásledování křesťanů. Křesťanství však i nadále zůstávalo nepovoleným náboženstvím, čehož dokladem je i soukromá právní sbírka starých dekretů proti křesťanům, sestavená císařovým rádcem Domitiem Ulpianem (170 Tyros – 228 Řím).

Sv. Urban zemřel 23. 5. 230, přičemž svátek má v den svého pohřbu 25. 5. Jeho hrob byl nalezen roku 1854 při vykopávkách pod Via Appia v Římě. Jiné prameny uvádějí, že ostatky papeže Urbana byly již roku 818 papežem Pascalem I. přeneseny do římského chrámu sv. Praxedy.

Sv. Urban je patronem vinařů proto, že se údajně před pronásledováním uchýlil do vinice, kde se skrýval. Bývá zobrazován s tiárou na hlavě, s hroznem a soudkem vína. Někdy i s mečem, připomínající jeho mučednickou smrt. Jeho socha je umisťována do vinných sklepů i vináren.

Někdy je jeho patronát nad vinaři spojován s tím, že jeho svátek je svátkem prvního světce po ledových mužích 12.-14. 5., tedy Pankrácovi Servácovi a Bonifácovi. S nástupem teplého období je zažehnáno nebezpečí, že by mráz poškodil začínající kvetení vinné révy. Proto je jako patron vinařů uctíván především ve střední Evropě. Je také považován za ochránce proti mrazu, bouřce, blesku, dně a opilství.

Na svátek sv. Urbana se provádí žehnání vinohradů. Při žehnání se používá bílá liturgická barva a čte se část Evangelia podle sv. Jana: Já jsem pravý vinný kmen a můj otec je vinař.

Svatý Jan Evangelista, apoštol

Jan Evangelista zemřel kolem roku 101 v Efezu jako jediný z apoštolů přirozenou smrtí. Svátek má 27. 12., ve východních církvích 26. 9. Byl synem Zebedeovým a jeho ženy Salome, jeho bratr byl apoštol sv. Jakub Větší. Byl galilejským rybářem, později učedníkem Jana Křtitele a se svým bratrem Jakubem byl povolán mezi učedníky Ježíšovy. Ježíš mu na kříži svěřil péči o svou matku a Jan jako první uviděl Kristův prázdný hrob a uvěřil v jeho zmrtvýchvstání. Později žil na ostrově Patmos a v Efezu. Je proslulý výrokem: Milujte se navzájem. To je příkaz Páně, a budete-li ho dodržovat, samo o sobě je to dost.“ Atributem sv. Jana je orel. Kromě vinařů je také patronem teologů, úředníků, notářů, malířů, sochařů, spisovatelů, řezníků a rytců.

Na jeho svátek se koná žehnání vína. Jan totiž podle tradice požehnal nádobu s otráveným vínem a zbavil tím jed účinku. Lze žehnat mešní i nemešní víno. Při žehnání se čte část prvního listu Janova. Když se požehnané víno na svátek sv. Jana podává k pití, může se dle tradice říci: „Pij lásku svatého Jana.“ Ovšem žehnání vína lze dle místních zvyklostí či potřeby provést i v jiné dny.

Svatý Martin z Tours, biskup

Ve spojení s tradicí mladých svatomartinských vín se lze setkat na Moravě s žehnáním mladého vína na svátek sv. Martina 11. listopadu, kdy byl pohřben (na tento den připadá i výročí konce první světové války). Před otevřením hlavní ochutnávky svatomartinského vína na Moravě 11. 11. v 11 hodin se tomuto vínu žehná v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla.

Martin se narodil kolem roku 316 v Sabarii (Szombathely) v Horní Panonii, později žil s rodinou v italské Pavii. Stal se důstojníkem jezdectva, a nakonec byl biskupem ve Francii, kde zemřel 8. 11. 397 v Candes u Tours. Bývá zobrazován jako mladý muž na koni, který mečem půlí svůj plášť, aby se o něj podělil s chudákem, což učinil jako mladý důstojník v Amiens. Poté se mu s polovinou jeho pláště zjevil Ježíš a on přijal křesťanskou víru. Roku 339 odešel z armády. Nejprve byl poustevníkem a od roku 360 knězem u sv. Hilaria v Poitiers. Následně byl 372 zvolen biskupem v Tours, založil komunitu s klášterem v Marmoutiers u řeky Loiry. Je považován za hlavního misionáře Galie (Francie). Je i patronem Szombathely, Buenos Aires, vojáků, jezdců, zbrojířů, krejčích, mlynářů, hlasatelů, bednářů a je ochránce chudých a dobré úrody.

Patronem vinařů je zřejmě proto, že působil ve vinařské oblasti v Tours, ale především tím, že se na jeho svátek připíjelo mladým vínem při příležitosti konce hospodářského roku a uzavírání či obnově jednoletých smluv s čeládkou.

Svatý Gotthard, opat a biskup

Narodil se patrně r. 960 v bavorském Reichersdorfu, zemřel roku 1038 v Hildesheimu. Kanonizován byl papežem Inocencem II. roku 1131, svátek má 4. 5. Roku 996 se stal opatem benediktinského kláštera v Nideralteichu. Vzorným vedením kláštera si získal uznání císaře Jindřicha II., který jej pověřil reformou klášterů. V roce 1022 se po smrti sv. Bernarda stal biskupem v Hildesheimu. Je po něm pojmenován alpský průsmyk, kde je mu zasvěcena kaple při útulku pro pocestné, a také silniční tunel. V roce 1740 kníže Valter Xaverius z Dietrichsteinu ustanovil, vedle sv. Jana Křtitele, sv. Gottharda patronem Bratrstva vinařů a kopáčů v Dolních Kounicích. Kouničtí mu pak v druhé polovině 18. st. vybudovali boční oltář v kapli sv. Antonína Paduánského a na jeho svátek je v kapli sloužena mše svatá za vinaře a zahrádkáře. Sv. Gotthard je příkladem patrona vinařů jedné moravské vinařské obce, jeho kult se v jiných oblastech Moravy nerozšířil. Je i patronem zedníků a ochráncem chudých a chrání před blesky a krupobitím.

Svatý Jan Nepomucký

Pocházel z Nepomuku (původně Pomuk) v Čechách, kde se narodil asi v roce 1345. Studoval právo v Praze a italské Padově. Byl kanovníkem kolegiátního kostela sv. Jiljí v Praze a později kanovníkem vyšehradské kapituly. Stal se arcibiskupským notářem a od r. 1389 generálním vikářem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. V rámci sporů arcibiskupa s králem Václavem IV., který chtěl zřídit nové biskupství v Čechách, a tak oslabit moc arcibiskupovu, byl na rozkaz krále 20. 3. 1393 v Praze umučen a umírající či již mrtvý vhozen do Vltavy. Legenda později jeho smrt spojovala s tím, že odmítl králi prozradit obsah zpovědi královny Žofie. Tuto legendu dotvářel i zázračně zachovaný kus jazyka. V 70. letech 20. st. však antropolog Emanuel Vlček stanovil, že zachovalá hmota není jazyk, ale část mozku.

Kanonizován byl r. 1729, svátek má 16. května. Uctíván je hlavně v Čechách, na Moravě a v Rakousku. Je patronem proti škodám na vinicích způsobených krupobitím a bouřkou. Dále je spolupatronem Čech, kněží, lodníků, mostů a proti pomluvám. Je zobrazován jako kněz se štolou, biretem, palmou, knihou a s křížem. Mívá kolem hlavy pět hvězd, jako pět ran Kristových, které se zjevily na hladině Vltavy v místě, kde spočívalo jeho utopené tělo.

Svatý Václav, český kníže

Narodil se asi v roce 907 ve Stochově u Kladna jako syn knížete Vratislava I. (vládl 915-921) a jeho ženy Drahomíry. Vychováván byl babičkou sv. Ludmilou. Ludmila jej vychovala v pevného křesťana a seznámila s vinohradnictvím. Formálně nastoupil na trůn po smrti otce, ale fakticky za něj zprvu vládla matka Drahomíra. Později ji však vypudil (924 či 925) a sám se ujal vlády. Vedl politiku spolupráce se saskou dynastií, což mu vyčítal jeho bratr Boleslav, který jej nakonec 28. 9. 935 nechal zavraždit. V tento den má svátek. Zobrazován je zpravidla jako panovník s mečem a kopím na koni, často s přemyslovskou černou plamennou orlicí na stříbrném štítě. Je uctíván i jako patron Čech, sládků či jezdců.

Jako patron vinařů je uctíván proto, že nechal vysazovat vinice a osobně se účastnil vinobraní a lisování hroznů pro přípravu mešních vín. Je mu připisován i vznik dodnes existující Svatováclavské vinice na Pražském hradě, která byla obnovena, díky podpoře Vinařského fondu, v letech 2006-8.

Svatá Ludmila

Byla dcerou knížete Pšovanů a narodila se někdy mezi lety 855-860 na hradě Pšov (dnes Mělník). Byla provdána za českého knížete Bořivoje. Podporovala šíření křesťanství v Čechách a vychovávala své vnuky Václava a Boleslava, pozdější knížata. Po smrti svých synů Spytihněva I. (vládl 894-915) a Vratislava I. (vládl 915-921) se dostala do sporů se snachou Drahomírou, která ji nechala na hradě Tetíně zavraždit v noci na 16. 9. 921, kdy se slaví její památka. Je uctívána i jako patronka Čech, babiček, matek, vychovatelů a církevního školství.

Patronkou vinařů v Čechách je svatá Ludmila proto, že podporovala výsadbu vinic. Údajně ji při návštěvě panovníka Velké Moravy Svatopluka zachutnalo moravské víno nebo jej při jiné příležitosti dostala jako Svatoplukův dar. Následně nechala ze sazenic dovezených z Moravy vysadit první českou vinici na Mělnicku, mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Na této vinici měl pracovat a s révou se seznamovat i její vnuk sv. Václav. Proto bylo mělnické známkové víno pojmenováno Ludmila a stejně tak i stará zámecká vinice.

https://www.mesicnikmy.cz/post/patroni-vina%C5%99%C5%AF-na-morav%C4%9B-a-v-%C4%8Dech%C3%A1ch