K moravské národnosti se přihlásilo 550 000 lidí
Celkový počet obyvatel se nezvýšil, některé regiony se vylidňují, zatímco jiné rostou. Množství lidí deklarujících národnost se snížil, u náboženství se zvýšil. Vyplývá to z výsledků letošního sčítání lidu, které dnes představil Český statistický úřad.
Podle statistiků měla Česká republika v době sčítání celkem 10 524 167 obyvatel, tedy podobně jako při posledním cenzu před deseti lety (10 562 214). Zřetelná je proměna osídlení jednotlivých regionů. Na úrovni krajů nejrychleji populačně roste Praha a Středočeský kraj. Z moravských krajů se počet obyvatel zvýšil jedině v Jihomoravském kraji, nejvíce jich ubylo naopak v Moravskoslezském kraji.
Pokračuje trend stárnutí populace i zvyšování vzdělanosti. Lidí s vysokoškolským vzděláním je téměř 19 % oproti 13 % před deseti lety. Na území České republiky žije 490 tisíc cizinců (4,7 % obyvatel), nejčastěji jde o Ukrajince (150 tisíc) následované Slováky (95 tisíc), Vietnamci (54 tisíc) a Rusy (35 tisíc).
Počet obyvatel hlásících se k nějaké národnosti se opět snížil. Tuto dobrovolnou otázku v roce 2011 zodpovědělo 74,7 % sčítaných, letos to bylo pouze 68,4 %. Nejpočetnější národností byla na celorepublikové úrovni česká, ke které se samostatně přihlásilo šest milionů obyvatel, tedy přibližně 57 %. Je to o sedm set tisíc lidí méně než před deseti lety.
Trend celkového snížení lidí deklarujících národnost se týká i té moravské. Samostatně se k ní letos přihlásilo 359 621 obyvatel, v kombinaci s dalšími národnostmi přibližně 550 tisíc obyvatel. Před deseti lety to bylo samostatně 522 474 obyvatel, kombinovaně 631 tisíc osob.
S velkým odstupem následovala slovenská národnost, kterou za svou letos považovalo 96 tisíc lidí, v kombinacích přibližně 160 tisíc. Zajímavostí je mírný vzrůst slezské národnosti. V roce 2011 to bylo samostatně 12 214 obyvatel, letos 12 451, v kombinacích ovšem celkem 30 tisíc. Sčítací formuláře se ptaly také na jazyk. Výsledky této položky zatím nebyly zveřejněny.
Opačný stav než u národnosti nastal u náboženství. Počet lidí, kteří zodpověděli otázku ohledně náboženské víry, se letos zvýšil oproti sčítání před deseti lety z 55 % na 70 %. Věřících hlásících se k nějaké církvi či náboženskému směru bylo 13 %, nezařazených věřících 9 %; u obou skupin došlo k celkovému poklesu. Kolonku “bez náboženské víry” zaškrtlo 47,8 % respondentů. Zdaleka nejvíce je římských katolíků (740 tisíc), s velkým odstupem následovali věřící hlásící se k Českobratrské církvi evangelické (32,6 tisíc).
Zvláštností letošního sčítání lidu byla jeho online forma. Elektronicky se sečetlo 85 % obyvatel, zbytek respondentů zvolil klasický “papírový” způsob. Sčítání lidu, domů a bytů se v České republice koná jednou za deset let.