Moravané se na scéně poprvé objevili před 1200 lety
Letos uplyne 1200 let od první zmínky o Moravanech. K roku 822 je zaznamenala stará franská kronika. Političtí činitelé slíbili oslavu významného jubilea. Veřejnost ale neví, co přesně se chystá, upozorňuje v dalším ze svých fejetonů František Synek, který čtrnáct let vedl Slovanské hradiště v Mikulčicích.
K proměnlivé a bohaté historii každého národa či etnické skupiny se váží výroční dny, která jsou pro jejich příslušníky velmi významné. Když jsme si v roce 2013 s úctou připomínali na hradišti v Mikulčicích velkolepou oslavou 1150. výročí příchodu svatých soluňských bratří Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu, zmíněna byla i událost, která slovanskou christianizaci předcházela o necelé půlstoletí. Již tehdy byly k letošnímu výročí 1200 let první zmínky o Moravanech, k tomuto dalšímu mezníku našich dějin, směrovány nově plánované i odkládané, pro Moravu a bohatou moravskou historii velmi významné, budovatelské i kulturní počiny. Moravané na scénu evropských dějin totiž vstoupili poprvé na roku 822. Jak k události došlo?
Latinsky psaná kronika Letopisy království Franků k roku 822 popisuje sněm, který do Frankfurtu svolal císař Ludvík. „Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt. A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednal vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary…“.
Historikové právem poukazují na význam kronikářského záznamu v tom, že v relaci se poprvé ve střední Evropě objevuje jméno Moravanů. Jiný dobový dokument, zvaný Bavorský geograf uvádí, že v té době Moravané měli 11 měst. Soudobá zpráva uvádí, že Moravané ovládali území na východ od Česko-moravské vrchoviny a k roku 1030 se za území Moravy považovala nejen centrální část země, ale území se rozšiřuje na východ až po Váh, na sever k hvozdům Jeseníků a Beskyd a na jih k toku řeky Dunaj.
Na počátku pro Moravu významného roku jsem si vzpomněl na cíle slibované k významnému roku představiteli kultury jižní Moravy. Patřily k nim odkládaná realizace druhé stálé archeologické expozice památníku v Mikulčicích, třetí nominace velkomoravských památek do UNESCO i kontroverzní přestavba části návštěvnického centra na rychlé občerstvení.
Veřejnost ale stav příprav nebo dokonce realizace dřívějších slibů odpovědných pracovníků nezná! Ke škodě historie starobylé Moravy, jejíž raně středověká říše stojí v základech českého přemyslovského království. Je třeba si to uvědomit a hlasitě připomínat. Volání by mělo znít především z moravských krajů. Jubilejní rok už začal.
Snad se sliby uvedených naplní a nepřijdou v zapomnění, jako mnohdy předtím. Důvodů, spíše výmluv, proč to léta nešlo, bylo – pokud se dobře pamatuji – z úst představitelů kultury uvedeno mnoho. Odpovědní z Brna, Hodonína i Mikulčic by se měli ozvat a oznámit, jak sliby plní a co plánují.