Velikonoce: Morava vers. Čechy

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky, spojené s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Pondělí patří hlavně pomlázce, vítání jara, je to pohodovější den. Pomlázka se na Moravě a v Čechách odlišuje.

Pomlázka

Morava: Pomlázce se na Slovácku říká »žila« nebo tatar. Chloubou je vždy velká – společná. Mívá dva i tři metry. Hoši si ji zpravidla pletou sami. Zvlášť nosí ještě malé pomlázky, které ukrývají ve vysokých botách. Někdo v ní má i namašlenou vařečku. K pomlázce patří i muzika. Proto nechybí housle a basa.
Čechy: Klasickou pomlázku vyrábí v Čechách málokdo. Nejčastěji si ji muži kupují. A na velikosti moc nezáleží, spíš na ceně. Ta se pohybuje od 25 korun výš.

Oblečení

Morava: Na jihovýchodní a jižní Moravě dodnes dodržují na mnoha místech tradici a po »šlahačce« chodí chlapi v krojích. Svobodní i ženáči. Oblečou si bílé, výšivkou zdobené košile, soukenné nohavice a vysoké boty. Když je chladno, přidají vestu – korduli nebo kabátek – lajbl.
Čechy: V českých městech na koledníky v krojích jen stěží narazíte. Většina chlapců a mužů je oblečená do džínů, mikin a bund.

Jídlo

Morava: Na »šlaháče« čekají v každé domácnosti známých dívek a žen doslova hody. Stoly se prohýbají talíři s chlebíčky, jednohubkami, vyhlášenými vlčnovskými vdolečky, zákusky a dalšími dobrotami.
Čechy: Pohoštění pro koledníky se v Čechách malinko odbývá. Samozřejmostí je ochutnávka domácího mazance s mandlemi a nadýchaného beránka. Žádné větší vyvařování se ale nekoná.

Pití

Morava: Zásadně víno a slivovice. Zvláště o Velikonocích se na Slovácku vytahuje ta nejlepší. Z otravy metanolem nemusí mít hoši strach. I když se říká, že v každém druhém domě mají černou pálenici, zatím se nikdo z domácí slivovice neotrávil.
Čechy: Pije se, a hodně a všechno! Štamprle tvrdého alkoholu má ve svém domácím baru připravené každá žena. Nejvíce se nalévá vodka, rum nebo becherovka.

Výslužka

Morava: Dívky mají pro své milé kraslice – batikované, vyškrabované, zdobené voskem. Nebo uvařená vejce barvená v cibulových slupkách s obtiskem jarních lístků. Celodenním putováním by ale utrpěla, proto nejčastěji uvazují na pomlázky mašle. Na ty obří i se jmény a rokem. Čím je jich na ní víc, tím líp.
Čechy: Modrá, zelená nebo červená vejce. V Čechách se barví. Krásnou barvu mohou mít i ta, která se naloží do cibulových slupek nebo kardamonu. Zručnější dívky a ženy udělají koledníkům batikovaná nebo duhová vejce.

Kdy se chodí

Morava: V neděli bývá velikonoční zábava a o půlnoci, s prvními minutami Velikonočního pondělí, hoši v autech začínají objíždět po vesnicích své kamarádky. Ty nikdy neví, kdy je »šlaháči« překvapí. Po zadku někdy dostanou přímo v posteli. Ráno pak parta pokračuje v obchůzce v místě bydliště. V Kunovicích na Uherskohradišťsku pro jistotu jezdí na voze s koňmi.
Čechy: Na Velikonoční pondělí ráno chodí muži, nejčastěji ale malí chlapci, po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky pomlázkou. Při hodování pronášejí tuhle krátkou koledu: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…“

zdroj: Blesk, 21. dubna 2014

 
Jak se říká svazku proutků na Moravě ve Slezsku a v Čechách?