Každý národ má své kladné i záporné hrdiny

Mistr Jan Hus žil jako katolík a zemřel pro svou pravdu jako katolík. Vnímám ho jako člověka s otevřeným srdcem. Chtěl poznat pravdu boží. Na své otázky od žádného člověka nedostal odpověď ač chtěl znát a poznat. Zemřel pro Kristovu pravdu ne pro lidskou. Pravda, po které toužil byla mnohými překroucena zneužita.

Jako Moravan si vážím tohoto významného českého myslitele. Nebyl bez chyb, ale to není žádný člověk na světe tehdy ani dnes. Jako Moravan odmítám husitské běsnění, které po jeho smrti nastalo. Moravané se postavili tomuto zlu a nakonec slavně i zvítězili.

Lipany jsou dnem vítězství za svobodu a mír, Čechy vnímány jako národní potupa, ale porážka nemusí vždy znamenat konec nadějím. Dala jim možnost opět se svobodně nadechnout. V očích mnoha Čechů je Zikmund šelma ryšavá. Češi v období národního obrození opustili zemský patriotismus, který vyznávají dodnes Moravané. Češi přijali nacionalismus jako hodnotový žebříček, co není české, je špatné. V tomto duchu vyobrazili Zikmunda jako člověka, který Čechům škodil. To, že sami Češi si byli a v mnohém dodnes jsou nepřáteli, nevidí. Kulturu smrti, kterou přinesli husité, dodnes můžeme vidět ve vnímání Čechů a jejich vztahu k okolí.

Su hrdý na to, že naši moravští předci vytrvali. Nepodlehli tomuto zlu a hodnoty, jejichž základ položili solunští bratři sv. Cyril a Metoděj, patroni Moravy a spolupatroni Evropy, jejichž svátek si v těchto dnech také připomínáme, přetrvaly dodnes.

Antonín Ševčík, signatář Deklarace moravského národa