Biskup, který pozvedl Moravu na evropskou úroveň
Čtyři roky práce a tým čtyř desítek lidí stojí za největší výstavou, kterou na letošní rok připravilo olomoucké Muzeum umění. Věnovaná je biskupovi Karlu z Lichtensteinu-Castelcorna, jenž pozvedl celou Moravu na evropskou úroveň. Impozantní bazilika na Svatém Kopečku, obrovský areál Klášterního Hradiska v Olomouci, světoznámá Květná zahrada v Kroměříži a také sbírka čítající desítky tisíc vzácných obrazů, soch, mincí, knih či hudebnin. To vše je součástí rozsáhlého díla, jež po sobě zanechal olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. V druhé polovině 17. století patřil mezi nejmocnější velmože, jeho odkaz v červnu připomene olomoucké Muzeum umění při své vůbec největší letošní výstavě. Kromě odborníků z muzea na ní v rámci čtyřletého výzkumu pracovali experti z Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity v Brně. „Po třicetileté válce pozvedl Moravu kulturně i hospodářsky na evropskou úroveň. Nelze však opomenout, že v době jeho episkopátu také postihly velkolosinské panství čarodějnické procesy,“ představuje biskupa Miroslav Kindl, jeden z kurátorů výstavy nazvané Za chrám, město a vlast.
Vernisáž je naplánovaná na čtvrtek 13. června. Jedna část expozice bude v olomouckém Arcidiecézním muzeu, druhá na Arcibiskupském zámku v Kroměříži.
Olomoucká část výstavy bude věnovaná biskupově mládí, studiím i kariéře. „Představíme také umělce, kteří pro něj tvořili, či agenty, jež využíval pro nákupy nejen uměleckých děl, ale i mnoha dalších věcí, například ovocných stromů. Karel z Lichtensteinu-Castelcorna byl mužem mnoha zájmů,“ shrnuje Kindl.
Vzácné odrůdy ovocných stromů z celé Evropy rostly v obrovských sadech, které dal biskup vysázet u zámku v Kroměříži. V tamní galerii obrazárny i na dalších místech zámeckého areálu v Kroměříži návštěvníci druhé části výstavy poznají biskupa Karla coby náruživého stavebníka, mecenáše a v neposlední řadě jako sběratele umění. „Trochu netradičně, prostřednictvím veršovaných záznamů ze 17. století, představíme okolnosti nákupu a obsah vzácné sbírky, kterou biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna získal v roce 1673,“ prozrazuje Kindl. Uměleckými předměty, které velmož nashromáždil, se olomoucké Muzeum umění pyšní dodnes. Podle zástupce ředitele a vedoucího kurátora sbírek starých mistrů Ondřeje Zatloukala lidé na výstavě uvidí řádově stovky exponátů.
V depozitáři jich je však díky biskupu Karlovi mnohem více. „Z jeho doby pochází zhruba 30 až 40 tisíc uměleckých předmětů,“ upřesňuje Zatloukal.
Výstava potrvá do konce září a mimo jiné také připomene, že nebýt biskupa Karla, vypadala by dnes Olomouc, Kroměříž a řada dalších míst na celé Moravě úplně jinak. Tento velmož, jenž se dožil jednasedmdesáti let, stál i za přestavbami kroměřížského zámku, olomouckého Arcibiskupského paláce či zámky Hukvaldy a Mírov. Autoři expozice připomínají také jeho roli v čarodějnických procesech. Byl to totiž právě biskup Karel, který inkvizici vydal šumperského děkana Lautnera, jehož pak kvůli nelítostnému mučení „usvědčil“ z čarodějnictví a posléze v září roku 1685 nechal upálit nechvalně proslulý inkvizitor Boblig. Výjimečnost výstavy podtrhuje také fakt, že současně s ní vznikl i téměř hodinový dokumentární film Barokní velmož. Biskupa v něm ztvárnil pod taktovkou uznávaného scenáristy a režiséra Theodora Mojžíše známý herec Jaroslav Plesl. Předpremiéra je naplánovaná na středu 23. ledna v olomouckém Arcidiecézním muzeu, v polovině března pak snímek uvede Česká televize. „Je to pokus o vhled do myšlení, životního stylu a díla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Jeho postava je z dnešního pohledu rozporuplná, ale formovala jej úplně jiná doba, než je ta naše. V každém případě to, co po sobě na Moravě zanechal, je impozantní,“ podotkl k filmu režisér Mojžíš.