Český národ do Ústavy ČR ?

Před měsícem, 16. prosince 2016, svolal ministr Chvojka první kulatý stůl k revizi Ústavy ČR. Ministr avizoval, že v první polovině roku 2017 uspořádá tři další kulaté stoly k revizi Ústavy tématicky věnované jednotlivým částem Ústavy – moci zákonodárné, moci výkonné a moci soudní. Ty pak budou moci být věnovány i návrhům jednotlivých konkrétních změn.

Přítomní se shodovali, že změna Ústavy, pokud by měla být, by měla být jedna a komplexní. Nemělo by totiž dojít k opomenutí souvislostí mezi pravomocemi jednotlivých institucí, což by se při několika dílčích novelizacích mohlo stát.

Debaty se vedle ministra Jana Chvojky zúčastnili mj. ústavní právníci Aleš Gerloch, Zdeněk Jičínský a Jan Kysela, spoluautoři Ústavy z roku 1992 Cyril Svoboda a Miroslav Sylla, předseda Ústavně-právního výbor PS PČR Jeroným Tejc nebo ústavní právničky Helena Hofmannová a Jana Reschová.

Jeden z účastníků tohoto kulatého stolu, ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy (UK) Aleš Gerloch měsíc před konáním tohoto kulatého stolu 11.11.2016 prohlásil, že do ústavy by se měl vrátit národ jako základní pojem státnosti.

„Ústava nezná český národ jako státotvorný prvek. A to nejen já považuji za nedostatek, protože Česká republika by nemohla existovat bez českého národa. To neznamená vyloučení občanského principu, ale sepětí všech těchto principů,“ prohlásil v pátek profesor Gerloch ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy na konferenci o reformě ústavy v rámci diskusní platformy Pražský právnický podzim, které se zúčastnilo na dvě stovky špičkových advokátů a vysoce postavených soudců.

„Dnes ústava začíná slovy, že Česká republika je svrchovaný stát. Mohl by zde být vložen článek: ČR je vlastí příslušníků českého národa a příslušníků národnostních menšin a entit, které jsou s ním spjaty,“ uvedl Aleš Gerloch. Vyjádřením tohoto sepětí je podle něho státní občanství.

A proč chce národ vracet do ústavy? „Jsme v období zásadních změn světa, které se budou dotýkat i naší ústavnosti, fungování státu. Jsou to procesy stejně významné jako v roce 1990, ne-li zásadnější. I ty státy s dlouhou tradicí ústavy s tím budou konfrontovány, nevystačí s dosavadními tradicemi,“ řekl v plénu Aleš Gerloch.