Církev moravských bratří

Bezpochyby zajímavé a přínosné zviditelnění naší země přinesli tzv. Moravští bratři, někdy také zvaní jako Moravská církev. Toto uskupení postupně vznikalo v časech pronásledování evangelíků po třicetileté válce, na severní Moravě, kde stále žil odkaz Jana Amose Komenského. V 18. století tyto souvěrce stmeloval Christian David ze Suchdola nad Odrou. Tomu se podařilo seznámit se saským hrabětem Nikolausem Ludwigem von Zinzendorfem, který pronásledovaným Moravanům nabídl azyl na svém panství. Sasko bylo převážně evangelickou zemí a tak zde bez problémů vznikla osada Herrnhut (Ochranov). Obec se postupně rozrůstala o další příchozí obyvatele z Moravy, kteří se nestali obětí rekatolizačního úsilí. Později chtěli do zavedené komunity emigrovat i evangelíci z Čech, ale jejich příchod znamenal řadu konfliktů. Přicházeli zejména vypočítaví jedinci s vidinou snadného získání zázemí a saský mecenáš nakonec musel trvat na jejich odchodu. Když se Češi ohrazovali, že je to zradou bratrské víry, odvětil jim prý Zinzendorf: „Zradou českých bratří možná, my jsme bratři moravští.“

   Hrabě pak financoval misie Moravanů převážně do Severní Ameriky, kde se stali významnými. Navzdory evangelickému zaměření často spolupracovali také se španělskými a portugalskými kolonizátory při zavádění vzdělání a křesťanství mezi domorodé obyvatele. Přístup Moravanů byl vždy velice tolerantní a ve své době pokrokový. Jejich cílem nebylo přetavit indiány na evropskou civilizaci, ale snažili se o pochopení jejich mentality a podávat jim vzdělání i křesťanství způsobem, aby se tyto hodnoty mohly stát jejich součástí. V Pensylvánii založili Moravané město Bethlehem, kde je dodnes významnou školou Moravská akademie (Moravian Academy) hlásící se k Janu Amosi Komenskému a celému odkazu moravských bratří. 

   Pověstné byly i výpravy Moravanů do Grónska, kde se řada z nich rovněž usadila. Roku 1739 tam i pokřtili prvního domorodce Kajarnaka. Moravští bratři založili v Grónsku řadu vesnic, z nichž některé dodnes existují. I v této zemi měli vynikající pověst a místní obyvatelé je měli velmi rádi. Je smutné, ale výstižné, že jsou tito Moravané víc připomínáni za hranicemi ČR.

Jaroslav Svozil