Dějepisná olympiáda 2021/2022

Součástí desítek let trvající etnocidy českého státu vůči Moravanům, je i převýchova, začínající od časného mládí. Jako příklady lze uvést animovaný seriál Dějiny udatného českého národa, nebo mnohé učebnice dějepisu a vlastivědy (více na stránce http://zamoravu.eu/category/iniciativy/vracime-moravu-do-skol/ ).

Nejnovějším kamínkem do mozaiky je letošní školní kolo dějepisné olympiády pro základní školy, pořádané Národním pedagogickým institutem České republiky. Tématem se stala „Šlechta v proměnách času“, časově od vrcholného středověku po závěr 30. leté války.

Vynechám úkoly s neutrálním zadáním č. 1, 2, 4-7, 14 a 15, a přejdu k porovnání obou našich hlavních zemí – tedy Čech a Moravy – ve zbývajících.

Úkol č. 3 – nástup knížete Břetislava I., v Praze.

Úkol č. 8 – „Ve druhé polovině 13. století česká šlechta přímo ovlivnila…“. Dále se jedná o citát ze Zbraslavské kroniky. V nabízených odpovědích nechybí „zradu českých šlechticů“, „snahu českých šlechticů“. Ve třetí části úlohy je snímek z novin z 19. století, ve kterém Královské zemské české divadlo v Praze láká lid na operu Braniboři v Čechách.

Úkol č. 9 – v nápovědi se nachází, v závorce, „… jeden vládl v Čechách, ten druhý na Moravě, ale pocházel z Uher.“. Nutno doplnit, že zde došlo k faktografické chybě. Jiří z Poděbrad a Matyáš Korvín si vládu nerozdělili, jak je uvedeno v zadání, bojovalo se až do smrti prvně jmenovaného. K dohodě válčících stran došlo až za Jiřího nástupce Vladislava Jagellonského, o několik let později.

Úkol č. 10 – týká se Starých letopisů českých. Už v zadání nechybí „český šlechtic“, v přiloženém krátkém textu pak „páni čeští“, „obcemi českými“, „práva česká“, „v Čechách“, „sobě Čecha krále“, „krále českého“.

Úkol č. 11 – nabídka čtyř snímků/dobových kreseb z důležitých historických událostí – poprava 27 českých pánů, smrt Záviše z Falkenštejna, smrt Albrechta z Valdštejna, pražská defenestrace. Z Moravy tedy opět nic.

Úkol č. 12 – ze čtyř částí jsou dvě neutrální, zbylé se týkají rybnikářství v jižních Čechách a těžby stříbra v Jáchymově.

Úkol č. 13 – „významný český šlechtic“ Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – s dotazem, kde zemřel. Tedy v Praze na Staroměstském náměstí.

Na jedenácti stránkách formátu A4 soutěže pro všechny základní školy v České republice nezbylo místo pro Moravské markrabství, ani pro Slezsko! Morava je zmíněna pouze jedenkrát v závorce (navíc s chybou), a také jedna z nabízených odpovědí se týká Mojmírovců – samozřejmě nesprávná.

Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa