Falešná teorie národa u Čechů

Ani za dalších 50 let nedokázali Čechové překonat jazykové pojetí národa, jak je již v roce 1968 kritizoval Jan Patočka, filozof a pozdější jeden z prvních mluvčí Charty 77.

Moravská otázka Čechy především v Praze provokuje z toho důvodu, že před nimi klade požadavek na kritickou reflexi svých dějin tak, jak se to podařilo Němcům, když v 60. letech reflektovali neblahé dědictví nacismu.

Přitom v řadách Čechů, stejně jako mezi Moravany, byly a jsou významné osobnosti, které to dokázali trefně popsat. Takový popis nacházíme i u významného českého filozofa Jana Patočky, žáka významného moravského filozofa Edmunda Husserla, který vyšel na jaře roku 1968 v týdeníku Svazu československých spisovatelů Literární listy tři dny po té, co byla v Brně významnými moravskými osobnostmi založena naše Společnost pro Moravu a Slezsko. Její vznik tak brzo Patočka logicky reflektovat nemohl, ale to, co píše ve vztahu Čechů ke Slovensku stejně tak v posledních desetiletích platí i ve vztahu Čechů k Moravě.

Slovenská (a stejně i moravská) otázka Čechům („a hlavně Pražanům“), jak popisuje Jan Patočka, připomíná, že žijí v zajetí jazykového pojetí národa, tj. národa definovaného jazykem a etnickým původem, zatímco zcela ignorují pojetí národa a jeho dějin z hlediska státu či země. Během našich dějin, dějin Moravy, Slezska i Čech najdeme a nacházíme spoustu významných a světových osobností jazyka německého nebo polského, píšící latinsky, hebrejsky nebo německy, kteří u nás vytvořili třetinu až polovinu veškerého kulturního dědictví.

Zatímco přisluhovači české vládní garnitury se i po 70 letech od konce 2. světové války vydávají do novinových archivů, aby mezi velkými českými novináři našli zrádce národa, my se do nich můžeme podívat, abychom si uvědomili, že na rozdíl od jiných evropských národů Češi stále zamrzli v mnohých pohledech v nacionalistickém 19. století. Před půl stoletím se přitom český filozof světového formátu zamýšlí, zda „by nebylo nyní na čase zamyslet se nad stále trvajícími nacionálními předsudky“.

Bohužel, se tak plně dosud nestalo a tak moravská otázka po rozpadu Československa zůstává možná posledním prubířským kamenem české jazykově-nacionální orientace.

V Kroměříži dne 27.2.2017.

PhDr. David Unger, předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko, z. s.