Gemma Moravie (Perla Moravy)

Černá Madona, Brněnská Bohorodička, Gemma Moravie (Perla Moravy), Palladium města Brna … několik názvů pro jeden obraz.

Tento obraz doputoval dle historických pramenů do Brna v roce 1356 do nově založeného kláštera Augustiniánů – eremitů při kostele sv. Tomáše. Odtud pochází název „Svatotomská“. Fundátor kláštera augustiniánů byl moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší syn krále Jana Lucemburského a bratr císaře Karla IV. Právě přítomnost Karla IV. při slavnosti založení a jeho zájem o rychlou dostavbu kláštera, kterou podporoval i finančně, vedla ke zkratkovitému tvrzení, že obraz Panny Marie Svatotomské je darem císaře Karla IV. Obraz se původně nacházel v Praze, pravděpodobně mohl být součástí svatovítského pokladu, ale není v něm evidován. Byl vybrán Karlem IV. pro klášter Augustiniánů v Brně. Jeho darování Lucembukové mínili jako podporu legimitizace vlastní vlády na Moravě.

Původ obrazu je dodnes zahalen tajemstvím. Podle poslední publikace o rekonstrukci stříbrného oltáře existuje minimálně 10 hypotéz o jeho původu. Určitě se jedná o byzantskou ikonu pocházející snad z Konstantinopole. Odtud byla převezena do Milána, kde ji ukořistil král Fridrich Barbarossa a daroval jej českému králi Vladislavu II. a převezl do Prahy. To je jedna z hypotéz. Další z mnoha uvádí jako dárce osobu kyperského krále Petra I., který ji mohl osobně darovat Karlu IV. Tato postava je nám všem velmi dobře známa z oblíbeného filmového zpracování muzikálu Noc na Karlštejně, kde se role cyperského krále zhostil Waldemar Matuška. Další hypotézy poukazují na možnost darování od různých vládců ke korunovacím jak Císaře Karla IV., tak jeho manželek. Která z hypotéz je správná, zůstává stále zahalena tajemstvím.

Zpodobnění Panny Marie s dítětem mělo být podle tradice znamenané v ranném novověku vlastnoručním dílem sv. Lukáše. Je to ale zřejmě až ranně novověký způsob, jak dodat skrálně aktivnímu obrazu věrohodnost. Historie vzniku obrazu je dodnes nejasná. Některé zprávy uvádí 13. století, legenda o přivezení obrazu Václavem II. zasazuje vznik obrazu zase minimálně do století 12.

Z let 1626-1726 bylo zaznamenání 240 milostí dosažených přímluvou Panny Marie Svatotomské – zázračná uzdravení všeho druhu, záchrana před ohněm a vodními živly, pády z výšky a ochrana před morem a válkou. Když v roce 1645 Švédové obléhali Brno, stala se Matka Boží útočištěm těžce zkoušeného obyvatelstva, a jak se vypravuje, právě v nejnebezpečnější chvíli se objevil nad městem tento obraz pouze s tím rozdílem, že bylo vidět, jak Panna Maria rozprostírá nad Brnem svůj ochranný plášť. To dodalo obráncům tolik síly, že odrazili nejsilnější švédský útok, po kterém nepřítel z města odtáhl.

V roce 1679 zasáhl Moravu a velkou část Evropy mor, který se stále šířil a nedal se zastavit. V tomto všeobecném nebezpečí si věřící vzpomněli na Pannu Marii Svatotomskou. Královský tribunál a rada města vyzvaly všechen lid z Brna a širšího okolí, aby se zúčastnil slavného průvodu, který bude kolem města se zázračným obrazem uspořádán, a její pomoc si vyprosili. Ještě týž den začal mor ustupovat a brzy docela zanikl. V roce 1713 se mor opět vrátil a obyvatelé města požádali císaře Karla VI. O povolení dalších dvou průvodu. I tentokrát se Panna Maria slitovala a odvrátila morovou ránu.

Každoroční oslavy vrcholí 15. srpna na slavnost Nanebevzetí Panny Marie

zdroj: http://www.opatstvibrno.cz/index.php/farnost/bazilika/obraz-p-marie-svatotomske/ – kráceno