Jak prozkoumat moravské Chřiby
Jen jednou se necháte očarovat přírodní a historickou pokladnicí Chřibů a je s vámi konec. Hledání všech možných skal, studánek, hradů a hradišť v nevysoké vrchovině na východě Moravy vás příjemně zaměstná na mnoho dalších let. Chřiby neboli Buchlovské hory nepoznáte za den ani za dva. Je třeba se do nich vracet průběžně v různých ročních obdobích, hledat na turistických trasách i mimo ně místa dosud neznámá a spolu s nimi objevovat v jiných barvách a náladách lokality už dříve navštívené. Výlety do Chřibů vám vydrží na mnoho let, možná i na celý život.
Symbolem Chřibů jsou rozsáhlé bukové lesy, přes které se v ostrých zatáčkách kroutí hlavní silnice E50 z Brna do Uherského Hradiště. Vystoupíte-li hned na prvním vrcholu silničního stoupání u motorestu Samota, máte to pouhých 1,5 km po modré značce k nejstaršímu stromu v celých Chřibech. Jmenuje se Ctiborův dub a jeho věk sahá snad až do 14. století, kdy okolní panství vlastnil Ctibor z Cimburka. Letitý strom s obvodem kmene devět metrů měl v sobě už v 19. století velkou dutinu. Ve 40. letech 20. století v ní kluci z nedalekých Střílek založili oheň, aby vykouřili schované sovy. Poškozený strom přežil v torzálním stavu a ještě v roce 1980 z něj trčela živá větev. Od roku 2009 mrtvé, avšak stále úctyhodné torzo je nejstarším němým svědkem dávno zmizelé přírodní prehistorie Chřibů.
Půl kilometru opodál za Ctiborovým dubem vystupují na odlesněném návrší nepříliš velké zbytky Stříleckého hradu. Bylo jich dříve víc, ale lesní dělníci je při těžbě dřeva zničili. Místo stromů a zničené zdi je tu hezká vyhlídka do kraje. Ke Stříleckému hradu se častěji chodí z druhé strany od barokního alegorického hřbitova ve Střílkách, který patří k nejcennějším památkám v okolí. Strmý výstup po naučné stezce vás povede kolem pískovcových Čertových kamenů s několika dutinami. Když do větší strčíte hlavu a přitisknete ucho ke skále, uslyšíte, jak čerti vaří v kotli vodu.
Další seznámení s nevtíravou a skromnou krásou přírody chřibské vrchoviny zvolte v sedle U Křížku, kudy se přes klikatý chřibský hřeben proplétá úzká, v zimě neudržovaná silnička z Koryčan do Osvětiman. Chodí se odtud hlavně směrem na východ do atraktivního území ozdobeného zříceninou hradu Cimburku a známými skalisky Kozel či Kazatelna.
Mnoho k vidění je toho však i směrem západním, kam míří podstatně méně lidí. Prvním zajímavým místem, na které po dvaceti minutách chůze po červené značce narazíte, je přírodní rezervace Moravanské louky vyhlášená roku 1990. Místo je vzácné už jen tím, že louky pro Chřiby nejsou příliš typické. Na těchto, které se v rámci péče o chráněné území pravidelně kosí a udržují, kvetou vstavačovité orchideje. Bohatá je i hmyzí fauna zastoupená mnoha druhy motýlů, čmeláků a mravenců.
Mnohem typičtější než orchidejové louky jsou pro Chřiby skalní útvary. Obvykle jsou tvořené paleogenními soláňskými pískovci magurského flyšového pásma, jež sem zasahuje z beskydské oblasti. Poblíž Moravanských luk se nachází turisticky zpřístupněná a příznačně pojmenovaná Rozštípená skála, rozseknutá v příkrém svahu mohutnou puklinou. Podmanivou estetiku tohoto místa dotváří kousek opodál opuštěně stojící Koryčanská kaple obklopená přírodě blízkým dubo-bukovým lesem.
Většina pozoruhodných skalních útvarů však leží ve Chřibech mimo značené cesty a jejich hledání a objevování patří k velkým zážitkům. Mnoho roztroušených skal mimo značené cesty udávají turistické mapy severně od Osvětiman. Patří k nim například pověstmi opředená Zikmundova skála, k níž vás od Koryčanské kaple nebo sedla U křížku dovedou značené trasy přes velkomoravské poutní místo a národní kulturní památku Hradisko svatého Klimenta. K němu patří také nedaleká Gorazdova studánka, od níž už musíte jít k Zikmundově skále podle vlastních orientačních schopností více či méně zřetelnými lesními cestami a chodníčky. O tom, že držíte správný směr, vás přesvědčí drobný památník s křížkem poblíž kóty Kulatina (504 m) upozorňující na tragickou leteckou havárii z roku 1947. Mladí stíhači z Bratislavy porušili letovou kázeň a v mlze tu narazili do vrcholků stromů. Zikmundova skála neboli Zikmundka je tvořena rozložitým plotnovitým pískovcovým útvarem s malou jeskyňkou a opodál vyčnívajícím skalním hřibem. Jméno dostala podle majitele buchlovského panství Zikmunda II. Berchtolda, který sem jezdil s oblibou lovit a kochat se výhledem na své hradní sídlo. Jeho jméno připomíná nápis na skále s letopočtem MDCCCXXI.
Pokud máte povahu dobrodružnějšího ražení, pak neváhejte pokračovat v dalších skalních objevech. Něco okolo 12 minut chůze v hustém mlází a mladém lese vás dělí od strašidelného skaliska Kulatina, kterému se též někdy říká Čertova hlava.
Při toulkách přírodou Chřibů potkáte množství hezky upravených studánek s výbornou pitnou vodou. Známá je například studánka U mísy mezi Cimburkem a Kazatelnou, Gorazdova studánka u Hradiska sv. Klimenta anebo studánka U lvích hlav na turistické trase z Bunče do Salaše.
Kromě pramenů prostých vod však v Chřibech narazíte na několika místech také na prameny sirné, jejichž zápach a chuť po zkažených vejcích k osvěžení příliš nelákají. Tím spíše jsou však zajímavé z přírodovědného a léčebného hlediska. Používaly dříve hojně na koupelovou léčbu nemocí pohybového ústrojí, nervového systému a ekzémů, případně na celkovou očistu fyzickou i duševní. Významný je rovněž pozitivní vliv na zažívací ústrojí. Typické „smraďavky“ vyvěrají u obce Čeložnice a ve Smraďavce u Buchlovic. Pro vyložené fajnšmekry je pak určen minerální pramen v Napajedlech na východním okraji Chřibů. Poblíž vlakového nádraží, v místě zaniklých lázní, tu vytéká z 48 m dlouhé štoly ražené do pískovcového souvrství voda příznačně pojmenovaná Slanica. Typický sirný zápach po zkažených vejcích je v ní navíc doplněn intenzivně slanou chutí. V naší republice asi nejvíce „odpudivá“ přírodní minerální voda, o to více však zdraví prospěšná. Podobně jako celá příroda jedinečných Chřibů!