Jedna moravská církevní restituce

V Parlamentu se bude projednávat návrh na zdanění církevních restitucí. Církev samotná by se měla zamyslet, zda restituční proces zvládla. Veřejnost zajímá, jak se s vráceným majetkem nakládá. Špatným krokem je převzetí tradičních církevních institucí cizinci v době, kdy historické kláštery získávají obrovské majetky.

Na to jsem si vzpomněl v době vánoční na Starém Brně, kde spravuje augustiniánské opatství baziliku Panny Marie. V bazilice byl vždy o Vánocích tradiční betlém, který propojoval vánoční zvěst s městem Brnem. Historické Brno bylo zobrazeno ve stavbách tohoto betlému. Ovšem tento betlém byl esteticky současnými správci opatství pozměněn. Krása je pryč a ze všeho zůstává pachuť neúcty k Brnu a Moravě.

V únoru 2015 byl zbaven řízení Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina dlouholetý opat Lukáš Evžen Martinec. Oficiálním správcem se stal Španěl Juan Provecho stojící v čele pražských augustiniánů. Do kláštera byly dosazení cizinci. Před nástupem Lukáše Evžena Martince bylo v roce 1995 na účtu farnosti asi 30 000 Kč a opatství bylo zadluženo částkou 20 milionů. Při jeho odchodu v únoru 2015 bylo bez dluhů, na účtu opatství bylo asi 65 milionů Kč a na účtu farnosti asi 8 milionů Kč a v mezidobí byly provedeny opravy baziliky a kláštera za 100 milionů bez pomoci římského centra nebo pražských augustiniánů. Vedle toho se mu podařilo navrátit z ciziny dříve ukradené klášterní knihy. Za 20 let uspořádal ve spolupráci s firmou SNIP&Co různé dobročinné akce, které vynesly přes 10 milionů Kč. Tedy dobrý hospodář a pastýř, na jehož kázání byla bazilika zaplněna.

V době, kdy žádné majetkové restituce nebyly, dokázal opat Martinec s pomocí různých dárců z Moravy postavit zanedbaný klášter na nohy bez jakéhokoli zájmu řádu. Věc hodnotím tak, že pražští augustiniáni dostali chuť ovládnout dobře hospodařící moravské opatství se značnými restitucemi, které jim nikdy nepatřilo. Je to podobné, jako kdyby správu Sagrada Família v katalánské Barceloně převzali Kastilci z Madridu. To vše v době, kdy v restitucích opatství získalo tisíce hektarů lesů.

Samotná pražská Česká provincie augustiniánů je tvořena jen cizinci v čele se Španělem. To je příkladem tolikrát v dějinách kritizovaného mnohoobročnictví v církvi. Vedle toho, že vládne pražské provincii, získal i vedoucí funkci v brněnském opatství. Pražský klášter na Malé Straně pronajal na hotel. Snad tak neskončí i brněnské opatství. Připomíná to panství Španělů v jejich koloniích. Jestli se takto chovají Španělé vůči Katalánsku, je pochopitelné katalánské volání: „Pryč od Madridu!“.

Tristní je pastorační dopad. Cizinec nemá jazykové schopnosti jako ten, pro něhož je čeština mateřštinou. Bohoslužba, které je těžko rozumět, neoslovuje. Proto na Moravě sloužili sv. Cyril i Metoděj v srozumitelném jazyku a 2. vatikánský koncil povolil bohoslužbu v národních jazycích. Dosazování jazykově nepřipravených cizinců tam, kde to není nutné, jde proti smyslu učení Cyrila a Metoděje i koncilu. To vše narušuje důvěru v církev a může být i důvodem pro zdanění církevních restitucí.

Zdeněk Koudelka, mluvčí Moravské národní iniciativy