Kniha pro každého Moravana
Vincenc Brandl vydal na začátku šedesátých let 19. století Knihu pro každého Moravana (1863). Jedná se o národopisnou a místopisnou publikaci pro širokou veřejnost, vydanou u příležitosti tisícího výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, s cílem podpořit národní a historické povědomí. O jejím vydání informovaly Národní listy 3. prosince 1862, č. 284, s. 1-2.
V závěru stati Brandl píše:
„…Nastává otázka, kterak to přišlo, že od několika let se užívá v erbu zemském orlice červeno-žlutě kostkované?
Když císař Ferdinand r. 1836 v země rakouské se uvázal, vydán popis erbů všech zemí rakouských a v tom popisu naznačen jest erb moravský podle starobylého vzoru t. j. orlice červenobílá. Stavové moravští, kteří mezi tím na privilej r. 1462 upozorněni byli, žádali dvorské kanceláře, aby zemský erb moravský podle toho privileje se napravil a červeno-bílá orlice v červeno-žlutou se proměnila, načež stavům roku 1838 odpověď dána, že dvorská kancelář jest již na tom, aby na jisto postavila erby jednotlivých zemí. Nicméně však zůstala ve velikém erbu říšském a ve veliké pečeti císařské starobylá moravská orlice červeno-bílá. Když se pak r. 1848 moravský sněm sešel, napsal zemřelý professor Alois Šembera článek, v němž dokázati se snažil, že na základě privileje r. 1462 pravý zemský erb markrabství moravského jest červeno-žlutá orlice. Poslancové tehdejší názor Šemberův si osvojili a usnesli se při rokování o nové ústavě zemské, která však nikdy v život nevešla, na článku 5. takto znějícím: „země moravská podrží dosavádní svůj erb zemský, totiž orlici v pravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená.“ Na základě tohoto usnešení žádal zemský výbor moravský r. 1849 ministerstvo vnitra, aby ve veliké pečeti císařské červeno-bílá orlice v červeno-žlutou se proměnila. Ministerstvo vnitra odevzdalo tuto žádost ministerstvu císařského domu a zahraničných záležitostí, které se vyjádřilo, že změnu takovou tak snadně provésti nelze, jelikož veliký erb císařství rakouského upevněn jest na všech domích vyslanců, kteří Rakousko v cizích zemích zastupují a každou změnu tohoto velikého erbu říšského muselo by předcházeti diplomatické vyjednávání s cizími mocnostmi. Tak tedy jest posud ve velikém říšském znaku moravská orlice červeno-bílá, kdežto země sama nyní užívá červeno-žluté.“
Celou knihu si můžete přečíst na: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:88be4507-b393-11e0-b43e-0050569d679d?page=uuid:8e81f287-b393-11e0-b43e-0050569d679d