Komenského rodiště je záhadou
Ani 350 let po smrti Jana Amose Komenského není jasné, kde se narodil. Hlásí se k němu v Uherském Brodě i dvou blízkých slováckých obcích Nivnici a Komni.
Na sklonku života se potýkal s vleklými zdravotními problémy, prodělal infarkt, smiřoval se se smrtí svých blízkých – a stále častěji se v myšlenkách vracel do dětství a ke svým předkům.
Zatímco místo úmrtí „učitele národů“ a prvního „Panevropana“ je bez pochybností jasné, okolnosti jeho narození jsou dodnes nejasné. Bylo to v Nivnici, Komni, nebo Uherském Brodě? Odborníci však o tom debatu nevedou.
„Není to podstatné ani kontroverzní téma a nikdo se mu v současné době nevěnuje. Bereme to tak, že v této otázce prostě není rozhodnuto,“ říká komeniolog Petr Zemek z Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. „Na druhou stranu je to z mého pohledu dobře, protože se ke Komenskému mohou hlásit hned tři místa,“ dodal.
Nivnice, Komňa i Uherský Brod jsou totiž s Komenským spojené. Každé z těchto míst si svou stopu v životě slavného rodáka hlídá, předává dalším generacím a uchovává jako významnou součást své historie i současnosti.
V Komni podle dochovaných pramenů žili Komenského předci. V Nivnici zase stojí Bartkův mlýn, kde se měl Jan Amos narodit, a právě proto je na některých dokumentech podepsaný jako Nivnicensis nebo Nivanus. Z jiných materiálů se zase ví, že v Uherském Brodě žil do svých šesti let.
V dokazování prvenství však nikdo nesoutěží. „Není důležité, kde se narodil, ale co po sobě zanechal. Rivalita mezi možnými rodišti je dávno zapomenutý přežitek,“ uvedla už dříve Ivana Hladišová, která se v Nivnici stará o Nadační dům Dr. Kachníka a Vychovatelskou knihovnu J. A. Komenského.
Jan Amos se narodil 28. března 1592 jako nejmladší z pěti dětí Martina a Anny Komenských. Jeho děda Jan Segeš byl fojtem v obci Komňa. Místní říkají, že rodina si fojtství držela 150 let. Záznamy o jejich životě vedou v místním Památníku Komenského, který vznikl v roce 1992, kdy si celá země připomínala 400 let od narození Učitele národů. „Jsme přesvědčení, že Komenský se tady narodil, většina místních lidí na tom trvá,“ konstatoval bývalý dlouholetý starosta Komni Karel Navrátil. „Neumím si představit, že bychom se tohoto názoru vzdali. A i kdyby se to nepotvrdilo, stále budeme držet primát v tom, že Komňa je místem jeho rodu,“ zdůraznil. Křestní list slavného myslitele sice neexistuje, ale o této obci jako rodišti Komenského hovoří kroniky a potvrzují to i jeho vrstevníci.
Necelých dvacet kilometrů vzdálená Nivnice zase staví své přesvědčení na faktu, že se Jan Amos několikrát podepsal na listinách a spisech jasným určením místa. Velkým propagátorem obce coby rodiště Komenského byl místní rodák a profesor Univerzity Karlovy Josef Kachník. V roce 1928 zde otevřel knihovnu, kde shromažďoval dostupné dokumenty z celého světa. Jde například o podpisy v památnících či u filozofických vědeckých rozprav. „Máme tady kopii imatrikulačního listu z univerzity v Heidelbergu, kde studoval teologii a podpisem potvrdil, že je z Nivnice,“ poukázala Hladišová. Jméno spojené s touto obcí použil i na předmanželské smlouvě při svém druhém sňatku.
Jenže podle náhrobního kamene v nizozemském Naardenu je místem narození Uherský Brod. „Nápis vznikl podle textu syna Komenského z druhého manželství Daniela. Patrně se o tomto místě v rodině bavili, jemu to utkvělo v paměti a takto se to dochovalo,“ uvedl Zemek. Faktem je, že v Uherském Brodě měla jeho rodina poměrně velký majetek. Tady také Martin a Anna zemřeli, když bylo Janu Amosovi dvanáct let. Pak odjel do Strážnice k tetě, která se ho ujala a kde pokračoval ve školní výuce.
Když byla Strážnice při povstání proti Habsburkům vypálena, mladý student zamířil k poručníkům do Nivnice a v šestnácti letech začal studovat na bratrské škole v Přerově. Tam jeho spojení se třemi možnými rodišti končí.
„Komenského dílo je komplexní a velký celek, kterému není jednoduché porozumět. Proto se lidé zabývají tím, co je snadnější. Tady v okolí Uherského Brodu jsou všichni patrioti a hledání místa jeho narození je stále velmi častým dotazem,“ poznamenal Zemek. Uherskobrodské muzeum se dlouhodobě snaží o propagaci a zpřístupnění náročných textů slavného autora. Komenského zde připomíná expozice, kterou v roce 1992 otevřel prezident Václav Havel. Muzeum pravidelně pořádá komeniologické kolokvium, k vidění je zde také jedna z nejvzácnějších kopií knihy Labyrint světa a ráj srdce nebo list s vlastnoručním písmem Komenského.
Za dva roky to bude 430 let od narození Komenského a v Uherském Brodě chtějí otevřít novou moderní expozici. Má být jeho největším muzeem na světě. Že se do té doby podaří konečně zjistit, kde se narodil, však nikdo neočekává.