Koordinační schůzka mluvčích iniciativy
V Brně se dnes uskutečnila koordinační schůzka mluvčích Moravské národní iniciativy Zdeňka Koudelky a Pavla Dohnala.
Mluvčí se vzájemně informovali o průběhu dosavadních aktivit iniciativy, které jednotlivě koordinují. Projednali také odpověď ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu JUDr. Jana Chvojky prezidentu Moravského národního kongresu Ing. Josefu Peclovi, CSc. ve věci „adekvátního zákonného a ústavního definování moravské národnosti a adekvátního zákonného a ústavního definování země Moravy jako historické vlasti svébytných Moravanů“.
Mluvčí se shodli na několika způsobech reakce na stanovisko ministra Chvojky. Tím nejdůležitějším bude zaslání dopisu komisaři pro lidská práva při Radě Evropy s žádostí o změnu stanoviska Poradního výboru Rady Evropy ze dne 6. dubna 2001 ve kterém akceptoval názor vlády České republiky, že Moravané a Slezané jsou Češi.
Pro informaci uvádíme část Informace o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin podle čl. 25 odstavce 1 této Úmluvy, na základě kterých Poradní výbor Rady Evropy v roce 2001 akceptoval názor vlády České republiky. Touto akceptací už víc jak 15 let argumentuje vláda České republiky v záležitostech moravské národnosti. Nikdo už se z vládních představitelů nepozastavuje nad tím, že uvedené skutečnosti v předmětné „Informaci“ ve vztahu k moravské národnosti byly tendenční a lživé.
Informace o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin I. Část obecná bod 10.
Podle výsledků sčítání lidu v České republice v roce 1991 se 531 688 osob, to znamená 5,2% občanů, přihlásilo k jiné národnosti než české. Výsledky tohoto dobrovolného a anonymního přihlášení se k národnosti a k mateřskému jazyku jsou tyto:
Obyvatelstvo podle národnosti a mateřského jazyka v České republice
(podle sčítání lidu v roce 1991)
| národnost (absolutně) |
% | mateřský jazyk (absolutně) |
% | |
| česká |
9 770 527 |
94,8 |
9 871 518 |
95,8 |
| slovenská |
314 877 |
3,1 |
239 355 |
2,3 |
| polská |
59 383 |
0,6 |
52 362 |
0,5 |
| německá |
48 556 |
0,5 |
40 907 |
0,4 |
| romská |
32 903 |
0,3 |
24 294 |
0,2 |
| maďarská |
19 932 |
0,2 |
20 260 |
0,2 |
| ukrajinská |
8 220 |
0,1 |
4 882 |
0,1 |
| ruská |
5 062 |
0,1 |
– | – |
| rusínská |
1 926 |
0,0 |
2 307 |
0,0 |
| bulharská |
3 487 |
0,0 |
– | – |
| řecká |
3 379 |
0,0 |
– | – |
| rumunská |
1 043 |
0,0 |
– | – |
| rakouská |
413 |
0,0 |
– | – |
| vietnamská |
421 |
0,0 |
– | – |
| židovská |
218 |
0,0 |
– | – |
| ostatní (z toho československá) |
9 860 |
0,1 |
16 664 |
0,2 |
| nezjištěná |
22 017 |
0,2 |
29 666 |
0,3 |
| celkem | 10 302 215 | 100 |
10 302 215 |
100 |
Etnické složení obyvatel České republiky. Základní informace z definitivních výsledků sčítání lidu 1991. Praha 1993; Statistická ročenka České republiky 1993, Praha 1993, s. 412-413.
V tabulce není uvedena národnost moravská a slezská. Tento údaj se objevil poprvé v historii českých zemí při sčítání lidu v roce 1991. Moravskou národnost uvedlo 1 362 313 osob (13,2%) a slezskou 44 446 osob (0,4%). Bylo to průvodním jevem hledání identity obyvatel některých oblastí České republiky v procesu transformace společnosti po listopadu 1989. Je nepochybné, že část obyvatel Moravy a českého Slezska, deklarující moravskou či slezskou národnost, netvoří menšinové národní společenství, jehož by se úprava menšinových práv mohla jakkoliv dotknout. Otázku zpolitizovali představitelé „moravisticky“ orientovaných hnutí při diskusi o – dosud nevyřešeném – postavení Moravy a Slezska v rámci územněsprávní-ho členění České republiky. V etnické struktuře společnosti České republiky není obyvatelstvo Moravy a Slezska v postavení menšiny, jak vyplývá z jeho neomezených možností naplňování občanských a politických práv v oblasti vzdělávání v mateřském jazyce (je jím čeština), šíření a přijímání informací v mateřském jazyce (češtině), rozvoji kultury včetně kultury regionální apod. Moravské a slezské dialekty češtiny se od spisovné normy výrazně neliší.