Korespondence o „chybném dějepisu“
Vážený ministře školství, mládeže a tělovýchovy, pane Ing. Roberte Plago, Ph.D., vážení představitelé ministerstva,
obracím se na Vás jako občan České republiky a obyvatel země Moravy. Jistě se shodneme, že škola se vedle rodinné výchovy nejvíce podílí na formování a osobním rozvoji dítěte či mladého člověka. Proto je důležité, aby byly našim dětem, během školní výuky, předkládány jen pravdivé a nezkreslené informace. Je však smutnou pravdou, že ne vždy tomu tak je! Sám jsem se mohl přesvědčit o skutečnosti, že především v hodinách prvouky, občanské výchovy, vlastivědy a dějepisu jsou naše děti zahrnovány různými nepravdami a polopravdami a to především v souvislosti s výukou o Moravě a Slezsku. Často se setkáváme se špatnou úrovní učebnic a pracovních sešitů. Mnoho učitelů pak chyby z těchto učebnic bez zamyšlení, slepě a stále dokola opakuje. Je smutné, že při výuce dějin se neustále opakuje, co se dělo v Čechách, ale téměř vůbec se nezmiňuje, co se ve stejném dějinném období událo na Moravě a ve Slezsku. Každá učebnice musí mít přece doložku Ministerstva školství. Není proto možné, aby ve vzdělávacích materiálech byly faktografické chyby! Pro názornost nyní uvedu několik příkladů na dokreslení současného stavu kvality učebnic a výuky:
Vlastivěda 4, Hlavní události nejstarších českých dějin, učebnice pro 4. ročník základní školy, s. 25. ISBN 978-80-7289-903-6
Smrtí Václava III. rod Přemyslovců vymřel po meči a český stát potřeboval panovníka. Žádný z uchazečů o český trůn nezískal podporu české šlechty… Česká šlechta si po dlouhých sporech vybrala za krále vévodu Jana Lucemburského… Nerozuměl dobře ani českému jazyku, ani české zemi. Doma mnoho nepobýval, ale podařilo se mu pro Čechy získat další nová území… České království za Janovy nepřítomnosti hodně upadalo, propukaly další nepokoje, česká šlechta se stále víc snažila… Karel IV… Na přání české šlechty odjel sedmnáctiletý Karel do Čech, aby obnovil pořádek a vážnost krále – svého otce Jana Lucemburského. Ten v Čechách pobýval jen málo a od bohaté české šlechty si často půjčoval…
Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin, učebnice pro 4. ročník základní školy, s. 38 – 39. ISBN 978-80-7289-903-6
Ladislav Pohrobek se měl stát v dospělosti českým a uherským králem. Zatím však v české zemi nastal rozvrat… Namísto mladičkého krále se stává správcem země příznivec husitského hnutí, šlechtic Jiří z Poděbrad. Čechy opět zažívají rozkvět… Mír v Čechách neměl dlouhého trvání. Proti husitskému králi, jak králi Jiřímu čeští páni říkali, vojensky povstala katolická šlechta… Který panovnický rod se po smrti Jiřího z Poděbrad chopil vlády v Čechách? Kdy skončila vláda Jagelonců v Čechách a který rod po nich nastupuje na český trůn?
Vlastivěda – Novodobé české dějiny – Pracovní sešit pro 5. ročník ZŠ – Vydavatel Taktik International, s.r.o., ISBN: 978-80-7563-033-9
Názvy kapitol ze strany 1:
1, Vláda Habsburků v Čechách
6, Průmyslová revoluce v Čechách
9, Život v Čechách za průmyslové revoluce.
Na straně 11: Vylušti křížovku. Tajenkou je polské město, ve kterém žil Komenský po odchodu z Čech.
Jak je z těchto učebních textů patrné, výklad je téměř výhradně zaměřen na zemskou historii Čech (výjimkou je období Velké Moravy). Zcela jsou zde přehlíženy a opomenuty dějinné události týkající se Moravy a Slezska (Markrabství moravského, Vévodství slezského, Země moravskoslezské). Moravské osobnosti, jako jsou například Jošt Lucemburský, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Jan Amos Komenský, Karel starší ze Žerotína, Jan Blahoslav, Leoš Janáček, Johann Gregor Mendel nebo malíř Alfons Mucha atd. jsou ve výuce naší nejmladší generace buď úplně zamlčeny, nebo často chybně prezentovány výhradně jako osobnosti české! Dalším příkladem neprofesionality je pracovní sešit Prvouky pro 3. třídy základních škol od vydavatelství Taktik. Je zde uvedena mapa České republiky a okolních států. Je sice potěšitelné, že jsou zde barevně vyznačeny také naše tradiční a do roku 1948 samosprávné země Čechy, Morava a Slezsko, ale hned při prvním pohledu je zřejmé, že velmi nepřesně. Morava je zde okradena o celou západní část svého území! Obrázek této nepovedené mapky zasílám v příloze. Pro porovnání přikládám ještě historickou mapu, ze které je patrný skutečný průběh česko – moravské historické zemské hranice.
Z přiložených obrázků stránek učebnice můžete sám vidět, že jsou tyto učební texty pojaty jednostranně jen o Čechách. Pro události na Moravě a ve Slezsku zde není věnován žádný prostor! Máme si snad myslet, že je vše v pořádku? Nebo snad východní část republiky, tedy Morava a Slezsko, není důležitá? Věřím, že si to Vy ani Vaše kolegyně a kolegové na ministerstvu a v úřadu vlády nemyslíte a uděláte vše, aby se do výuky našich dětí a mládeže vrátily pravdivé informace o osobnostech a historickém vývoji na Moravě a ve Slezsku.
Do přílohy si dovoluji ještě přiložit na ukázku dokument, který se věnuje významným moravským dnům a svátkům. Tento dokument vypracovala Moravská národní obec, z.s.
Vážený pane ministře,
žádám Vás o zamyšlení se nad touto neuspokojivou situací. Věřím ve vaši úctu k pravdě a dobrou vůli k řešení mnou nastíněných nedostatků. Budu netrpělivě čekat na Vaši odpověď a případné návrhy na způsob řešení těchto podnětů. Děkuji za pochopení.
S úctou a pozdravem
Stanislav Blažek, Fa. M.
Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy na odeslaný podnět velmi rychle reagovalo:
Vážený pane Blažku,
velmi si vážíme Vašeho názoru týkajícího se vzdělávání na základních školách. Vzdělávací proces na konkrétní škole se uskutečňuje v souladu s § 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) podle školních vzdělávacích programů (dále „ŠVP“) zpracovaných v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (dále „RVP ZV“. Nejen RVP ZV, ale zejména ŠVP podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání . Učivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat, činností) a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. ŠVP vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy i oprávněné požadavky zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že učebnice je podpůrným materiálem pro vzdělávání žáků a metody a postupy při vzdělávání si určuje učitel v souladu se ŠVP.
Schvalovací doložky se učebnicím a učebním textům udělují a odnímají v souladu s postupem, který je uveden ve směrnici náměstka ministra pro řízení sekce vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podnět k zahájení procesu udělení schvalovací doložky dává nakladatel. Podmínkou nutnou pro udělení schvalovací doložky jsou dva kladné doporučující recenzní posudky, přičemž mezi recenzenty jsou zařazováni odborníci v dané oblasti, kteří mají odborné a pedagogické předpoklady, odpovídající vzdělání a dostatečnou praxi v oboru. Učebnice nebo učební text musí splňovat podmínky nutné k udělení schvalovací doložky, mimo jiné musí být zpracována na odborné úrovni a ve shodě s efektivními didaktickými postupy vhodnými pro věk žáků, jimž je určena. Navíc učebnicím z ucelené řady učebnic je udělována schvalovací doložka s podmínkou, že nakladatel předloží popis koncepce ucelené řady učebnic s anotacemi (obsahem) jednotlivých dílů ucelené řady učebnic, aby bylo možné posoudit dodržení všech charakteristik ucelené řady učebnic.
Ve svém e-mailu se zmiňujete také o dokumentech, které vypracovala Moravská národní obec, z.s., jako její zástupce můžete nabídnout jejich využití při vzdělávání žáků v rámci vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a společnost přímo školám. Seznam základních škol naleznete zde: https://profa.uiv.cz/rejskol/.
S pozdravem
Mgr. Martina Landová
ministerský rada
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy