Metamorfózy tradice: Moravské proměny

Brněnský publicista, hudebník a vydavatel Jiří Plocek přibližuje Moravu v některých jejích výrazných a inspirativních rysech. Od celkového pohledu na dějiny a duchovnost Moravy k různým vrstvám hudební kultury, v nichž se projevuje vitalita moravského podloží.

Morava má zvláštní postavení v současném společenském vědomí. Jedna z historických zemí Koruny české sice dnes administrativně neexistuje, ale přitom je stále vnímána jako svébytný kulturní celek a duchovně žije, vědoma si sebe sama již více než 1000 let. Projevy její tradiční kultury jsou natolik výrazné, že jí zajišťují bezpečné a rovnocenné místo v rodině evropských kulturně-historických regionů. Objevování hlubších kořenů moravské kultury a duchovnosti – například skrze archeologické nálezy posledních desetiletí – přispívá k tvorbě nové památkově-turistické infrastruktury, která ruku v ruce s živou kulturou (festivaly, slavnosti, místní zvyky) vytváří pro návštěvníky neobyčejně působivé prostředí.

Série pořadů brněnského publicisty, hudebníka a vydavatele přibližuje Moravu v některých jejích výrazných a inspirativních rysech. Po úvodním dílu, v němž stručně zrekapituluje celkový pohled na dějiny a duchovnost Moravy, zacílí další díly na různé vrstvy hudební kultury, v nichž se projevuje vitalita a inspirativnost moravského podloží. Nejdříve půjdeme po stopách veřejných projevů tradiční kultury – od vesnických rituálů po dnešní folklorní festivaly, jež mají svébytnou dramaturgii a mezi nimiž svými návštěvnostmi v řádu několika desítek tisíc vynikají například Slovácký rok v Kyjově či Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Dále se vydáme do moravských regionů, abychom stopovali spontánní neškolené tradiční hudební projevy, zvláště pak v oblasti jihovýchodní Moravy (například Kopanice, některé oblasti Valašska či Horňácko), které udávaly těmto oblastem neopakovatelný svéráz a dodnes nesou svůj inspirativní náboj. Na cestu za inspirativní tradiční kulturou navazují poslední dva díly série věnované zrcadlení původních lidových motivů v pozdější (a současné) populární kultuře (například sourozenci Ulrychovi, Čechomor, Iva Bittová a další) a také v oblasti vážné hudby, jež doplní i reflexe literární (Leoš Janáček, Vítězslav Novák, Milan Kundera, Jan Skácel, Ludvík Vaculík, Josef Holcman a další).

1. díl: O zemi, která není a přitom je aneb Duchovní a kulturní tradice Moravy¨
2. díl: Od fašanku ke Strážnici – proměny folklorní scény
3. díl: U pramenů – putování za hudbou, která nemá školy
4. díl: Moravské motivy v populární kultuře
5. díl: Anatomie okouzlení aneb osobnosti naší kultury v doteku s moravskou tradicí

zdroj: https://vltava.rozhlas.cz/metamorfozy-tradice-moravske-promeny-7764603?fbclid=IwAR0hJHAAXiamPBBVU7z1ITuK-UebwDRu-9MAFXV5Fp6EwPLSkD43WOXpxhs#volume