Miluji tě, Svatá Moravo

Kdybych mluvil všemi lidskými i andělskými jazyky, ale neměl bych Moravu, byl bych jen řinčícím kusem plechu.

A jestliže bych měl dar prorokování a byl bych seznámen se všemi posvátnými tajemstvími a vším poznáním a jestliže bych měl tak silnou všechnu víru, abych přesazoval hory, ale neměl bych Moravu, nejsem nic.

A pokud bych rozdal všechen svůj majetek, abych nakrmil jiné, a jestliže bych vydal světu své tělo, abych se jim chlubil, ale neměl bych Moravu, vůbec mi to u Boha nepomůže.

Morava je trpělivá a laskavá.

Morava není žárlivá, nevychloubá se, nenafukuje se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává. Nikomu neublíží – to je má Morava, země co nikdy nepomine.

Nyní poznávám, že bez Moravy nelze žít. Cítím k Moravě lásku, pokoru, vděčnost.

S pokorou v srdci prosím Moravu za odpuštění.

Morava je Svatá země.

Země mých předků, země mých potomků.

V srdci mám víru a v mysli naději,že Morava s Prozřetelnosti Boží povstane z kolenou a bude zase svobodná.