Morava v minulosti

Cena všech realit Moravského markrabství se v roce 1819 odhadovala na 600 milionů zlatých konvenční měny, z toho 30 milionů zlatých činila cena pozemkového fondu.

Před 190 lety, roku 1829 si stavové Moravského markrabství stěžovali na porušení prerogativních práv zaujímat stanoviska k císařským dekretům, neboť taková práva má reprezentace země „OD ŠERÉHO DÁVNOVĚKU !“.

Vítězné mocnosti 1. světové války (Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Itálie a Japonsko) se v roce 1919 usnesly, že …národy Čech, Moravy a části Slezska, jakož i národ Slovenska z vlastní vůle rozhodly se spojiti a že se skutečně spojily trvalým spolkem za tím účelem, aby vytvořily jednotný, svrchovaný a samostatný stát s názvem Československá republika (Zák. č. 508/1919 Sb.). K Moravě bylo opět připojeno Valticko. V Brně byla založena Masarykova univerzita

Pramen k původním textům: Lubomír E. Havlík, MORAVSKÉ LETOPISY (Dějiny Moravy v datech), tisk Polygra, a.s., Brno 1993

Komentář:

Morava stále oficiálně existuje jako země kvůli percepčním zákonům přejímaným vždy při zásadních změnách ve státě. Má stále tytéž hranice. Co nemá je jakákoli oficiální zastoupení jak uvnitř státu, tak vně. Také s jejím majetkem, který byl vlastně majetkem obyvatel Moravy, hospodaří někdo jiný jinde, ač na to nemá žádné historické ani jiné právo.

Kde je dnes národ Moravy? Je stále na Moravě, ale mocenské centrum státu jej neuznává ani jako národnostní menšinu. Naopak se jej snaží zničit mocensky masivně prováděnou asimilací do mladšího národa českého, s jinou kulturou i mentalitou. Tyto snahy z české strany jsou zde pravděpodobně už od poloviny 19. století, zcela jistě už byly silně znát kolem roku 1870. Přes etnocidu (odnárodňování) se i po tak dlouhé době stále k moravskému národu hlásí statisíce lidí na Moravě a v jednom sčítání po Listopadu to bylo i vysoko přes 1 milion.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa