Moravané: z mapy nás nevygumuje

Berbr nás z mapy nevygumuje, volají Moravané. Navrhují, jak předsedu zvolit a sílu komory neztratit. Berbrovy autoritativně řízené fotbalové Čechy versus liberálnější moravská komora. Tak stojí situace před úpravou stanov Fotbalové asociace ČR.

Glosář – Fanoušky logicky zajímají hlavně kličky, střely a góly, to je jasné. O budoucnost českého fotbalu se teď ovšem nehraje na zeleném trávníku, kde už Jarolímova reprezentace své šance nejspíš prováhala, ale jinde. Na jednáních, pro fanoušky logicky zcela neatraktivních, o to však důležitějších. S tematikou blížící se klíčové úpravy stanov Fotbalové asociace ČR. Jde zejména o to, aby se 12. prosince na druhý pokus už opravdu podařilo nového předsedu FAČR zvolit. Fajn. Nicméně podle finálně zvolené varianty řešení může chystaná změna zasáhnout i samu základní podstatu dosavadní struktury FAČR, vybudované na dvoukomorovém principu. Ta může otevřít cestu i následné, extrémní variantě úplného zrušení druhé komory, o níž se na klíčovém pondělním jednání se zástupci FIFA a UEFA také hovořilo. A pak i k bleskovému rozprostření moci kontroverzního funkcionáře Romana Berbra a jeho družiny nyní už na území celé republiky. Jinými slovy k uplatnění autoritativního, až diktátorského principu řízení fotbalu po celé zemi.

Některým uším to asi může znít až přehnaně pateticky, ale je to prostě tak. A vše lze popsat rovnou na příkladu, který s aktuální situací přímo souvisí. Moravští vyjednavači nabízejí takovou úpravu stanov, která na 99 procent zamezí volebnímu patu a přitom do značné míry zachová dosavadní váhu i každému hlasu z početně slabší moravské komory. Nerozhodne-li se předtím jinak, navrhuje moravská strana ve třetím kole předsednické volby zjistit, kolik procent podpory příslušný kandidát získal v jedné i druhé komoře. A pak tyto procentuální zisky jednoduše sečíst a vyhlásit vítěze.

Berbrovské vedení asociace však pro případné nové, čtvrté kolo tlačí jako buldozer hlasování prostou většinou, kterým by česká komora, čítající 127 delegátů, méně četné Moravany, kterých se na poslední valnou hromadu sjelo 75, snadno přehlasovala – a basta fidli. Pokud by k tomu došlo, ztratila by moravská komora valnou část své síly, potažmo smyslu.

„Pro Moravu nepřijatelné,“ říká k Berbrem favorizované variantě moravský místopředseda FAČR Zdeněk Zlámal. „Neexistuje, nenecháme se vygumovat z mapy,“ přidává se k němu Dalibor Kučera, někdejší místopředseda asociace z časů Ivana Haška, který je nyní neoficiálním lídrem skupiny klubů z MSFL a moravských divizí. Z toho všeho se rýsuje ostrý konflikt, který na mimořádné valné hromadě FAČR, svolané na 12. prosince do Nymburka, nastane, nepodaří-li se v mezidobí najít konsenzus. Změnu stanov by si totiž musela odhlasovat jak česká, tak i moravská komora. A teď jde o to, v jaké variantě. Ta berbrovská by pro moravskou komoru znamenala začátek jejího konce.

Připomeňme si výchozí situaci. Dosavadní šéf asociace Miroslav Pelta byl 3. května zatčen a obviněn z manipulace dotačních programů MŠMT. V souvislosti s tím zrušil svou opětovnou kandidaturu na předsedu FAČR, a když jeho nástupce na valné hromadě nebyl začátkem června zvolen, Pelta na funkci abdikoval. O místo fotbalového šéfa se před několika týdny ucházeli Martin Malík, šéf STES, který získal výraznou většinovou podporu Berbrem dirigované české komory, ale i nominace a logicky potažmo i hlasy pražské Sparty, Viktorie Plzeň či Zbrojovky Brno. V moravské komoře získal naopak ve všech proběhnuvších kolech hlasování většinu Petr Fousek, bývalý generální sekretář FAČR, podporovaný třeba i Slavií Praha, Bohemians či ligovými Teplicemi. Od roku 2011 platí, že nezíská-li žádný kandidát ve dvou kolech většinu v obou komorách, vyhraje ve třetím kole ten, kdo získá prostou většinu hlasů v sále, ovšem za podmínky, že v každé z komor musí posbírat alespoň 35 procent hlasů, které jsou v ní v danou chvíli k dispozici. Ani tuhle podmínku však na červnové valné hromadě nikdo nesplnil.

A tak tento týden v pondělí dorazila na Strahov delegace z FIFA a UEFA, která měla s českou a moravskou komorou projednat takovou úpravu stanov, aby už příště k patu nedošlo. Skutečnost, že lídři české komory by přinejmenším výhledově rádi dosáhli i na víc, než odbourání možnosti volebního patu, konkrétně na úplné zrušení moravské komory, podtrhly dopisy předsedů proberbrovských krajských či okresních fotbalových svazů, jež byly hostům z FIFA a UEFA na tomto jednání agilním generálním sekretářem FAČR Rudolfem Řepkou předloženy. Zmíněné listiny právě zrušení moravské komory ve stanovách FAČR výslovně podporovaly. „Tento krok jsme vnímali jako naprosto nekorektní, dá se říct až podpásovku. Ve své podstatě šlo o připravený nátlak na zástupce FIFA a UEFA,“ konstatovala advokátka Kateřina Radostová, pověřená spolu s Jiřím Šidliákem, členem odvolací komise FAČR, vyjednáváním za moravskou stranu. Patrně proto, že jednání probíhalo v angličtině, nereprezentoval českou komoru Roman Berbr, ale jeho manželka Dagmar Damková. A spolu s ní Libor Duba, ředitel Ondrášovky a Berbrův rezervní předsednický kandidát, který na červnové valné hromadě získal 3 hlasy v české komoře a na Moravě žádný.

Předestřeny byly na jednání čtyři varianty řešení:

Varianta A: K dosavadnímu postupu přibude čtvrté kolo, ve kterém bude vítěz zvolen prostou většinou.

Varianta B: K dosavadnímu systému by přibylo čtvrté kolo, kde by se počet hlasů potřebných v každé komoře snížil ze 35 procent na 20 nebo 25 procent. Pokud by se nerozhodlo ani tak, v pátém kole by byl opět vítěz volen prostou většinou.

Varianta C: Ve třetím kole by byl zvolen kandidát, jenž by získal větší procentuální součet  hlasů přítomných delegátů v obou komorách. Pokud by ani tohle nerozhodlo, pak by se v pátém kole připustila volba prostou většinou.

Varianta D je takřka totožná jako C, jen by třetí kolo nechala jako dosud. A nový mechanismus se sčítáním procent by zavedla až v kole čtvrtém. Pak by se pokračovalo stejně jako v „céčku“.

Zatímco Moravanům se líbí varianty C či D, berbrovci jasně preferují „áčko“. Na úterním zasedání výkonného výboru pak byla odhlasována jako preferovaná varianta právě ta s označením A, přestože třeba moravský místopředseda Zlámal byl jednoznačně proti ní. Zástupci moravské komory vyzývají k tomu, aby se o věci dále na jednotlivých úrovních uvnitř hnutí jednalo. Odmítají, že by jim měl někdo variantu A nadiktovat silou. Pokud by již na červnové valné hromadě byl uplatněn systém varianty C, získal by Martin Malík procentní součet 110,2 a Petr Fousek 89,8. Takže by byl český kandidát Malík zvolen. Přesto berbrovci s takovou variantou nesouhlasí. Proč?

„Dostali bychom se do sytému, kdy delegát nemá jeden hlas, ale ten je přepočítáván na procenta, což není vhodné a znamenalo by to obrovský zásah do stanov. Proto se k tomu my ani UEFA a FIFA nepřikláníme,“ vyjádřil se Rudolf Řepka, generální sekretář FAČR. Takový výklad Moravané nesdílejí. „Předmětem setkání se zástupci FIFA a UEFA bylo nalézt univerzální systém, který zaručí volbu předsedy v každé situaci. A tím je právě řešení, které jsme nabídli. Nemyslím si, že by byl tento návrh nějak přehnaně složitý, vydělit a sečíst dvě čísla snad zvládne každý,“ vyjádřil se Jiří Šidliák, advokát původem z Kroměříže, který moravské zájmy na pondělní schůzce hájil.Právě variantu C ostatně doporučovali Moravané zakomponovat do stanov už v roce 2011, tehdy však uspělo řešení Čech s požadovaným minimem 35 procent hlasů v každé komoře, u kterého se (mylně) předpokládalo, že ke zvolení předsedy bude postačovat.

V médiích se objevují názory, že dvoukomorový systém je prostě a jednoduše anachronismus, který neospravedlňuje ani skutečnost, že zamezuje totálnímu rozšíření Berbrova problematického vlivu. Systém vznikl v době rozpadu československé federace, i té fotbalové. A stanovy Českomoravského fotbalového svazu, uplatňované od roku 1995, zavedly právě dvoukomorový systém, který vzdáleně upomínal na předchozí politickou i fotbalovou paritu Čechů a Slováků.

Z hlediska zákonodárné státní moci hrálo v ústavním systému společného státu důležitou roli Federální shromáždění, rozdělené na Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů. V tomto systému šlo o to, aby početnější čeští poslanci nemohli Slováky přehlasovat. Tomuto politickému principu se říká zákaz majorizace – umožňuje i početně menší části sboru zablokovat přijetí návrhů, u nichž nedojde k dohodě. Vyžaduje proto princip kompromisního vedení politiky.

A právě tento princip přijal za svůj i Českomoravský fotbalový svaz. Co je důležité: na českém a moravském principu následně vystavěl i celou svou strukturu. Nejen řídicí, ale i sportovní, která souvisí s rozdělením a rozvrstvením soutěží. Systém dvou komor umožňoval vždy Moravanům s Čechy o mnohém vyjednávat. V interpretaci Romana Berbra to, pravda, zní trochu jinak. „Komorový systém je vždy (takový), že menšina vydírá většinu,“ řekl Berbr nedávno deníku Sport. V Itálii přitom funguje celkem 5 komor a tamní fotbal se má stále poměrně čile k světu.

Nicméně existují i jiné paralely, pokud se vrátíme například zpět do světa politiky. Mnohým přijde jako zbytečná horní komora parlamentu, tedy Senát. Jiní jim oponují, že jde o důležitou pojistku demokracie. A podobně lze vnímat i dvoukomorovost českého fotbalu. Nemusíme se přitom vůbec bavit o Berbrovi, ale o principu. Platí, že pokud jednu z komor opanuje nějaká problematická síla, ta druhá ji může zastavit či alespoň přibrzdit. Tak jako Senát ve světě politiky.

„Vřelý“ vztah Romana Berbra k moravské části fotbalové mapy snad dostatečně ilustrují jeho údajné výroky o Asiatech, které o moravských sudích s gustem a častokrát pronášel, tedy alespoň podle svědectví bývalých rozhodčích Libora Kovaříka či Antonína Korduly. A také Berbrova choť Dagmar Damková už svou slavnou větu o tom, že podle ní prý všechno zlo pochází z Moravy, těžko vezme zpátky.

Dva týdny před Štědrým dnem bude každopádně v Nymburce na valné hromadě veselo.

zdroj: Luděk Mádl – Aktuálně.cz