Moravanům na pováženou

Po vytvoření Rakouska-Uherska se zejména ze slovanské části Čech (a českého národního hnutí, jenž postupně expandovalo i na Moravu a do rakouské části Slezska) ozývaly hlasy k obnovení celku zemí Koruny české, vč. vytvoření centrálního parlamentu v Praze. Habsburská říše se tedy měla skládat ne ze dvou, ale ze tří celků. K ničemu takovému však do konce trvání monarchie nedošlo.

Morava, 29. dubna 1870, s. 1

Moravanům na pováženou

…Že prospěch vlasti toho nevyžaduje, aby Morava splynula v jedno tělo s Čechami, toť patrno zdravému rozumu a zdravé přirozenosti; proč Čimice a Julianov nebudou nikdy dbát, aby tvořili jeden celek, aby měly společné obecní zastupitelstvo, společnou pokladnici a vůbec aby splynuly v jedno, jako má Morava splynout s Čechami na generálním sněmu? Poněvadž by pozbyly tím samostatnosti zaselo se semeno k třenicím obapolnýma byť mezi oběma obcema těmito dosud snad panovala shoda ta největší, předce by později považovala se jedna a sice obyčejně ta menší za skrácenou a promrzelost, jež by z toho povstala, zavdala by základ k obapolnému nepřátelství. A tak se to má i s Moravou a Čechami; děkujme Bohu, že jsou jako bratři vedle sebe a že se válkou nestíhají a nepronásledují obapolně, jak se někdy stávalo; jakmile ale budou v jedno spojeny, nastane třenice a tolik můžeme prorokovat, že Moravané budou skracováni; neboť blázni by byli Češi, aby, majíce většinu a tedy moc i sílu v rukou, ve všem šetřili přání menšiny čili Moravanů, docela, když žádaný prospěch Moravanů byl v něčem na újmu Čechům!

     Prospěch tedy z toho splynutí obou zemí nevyplývá nikdy pro Moravu.

     A zda-li pak jednají nynější deklaranti moravští ve smyslu praotců svých, když chtějí splynout nechat obě korunní země, Moravu i Čechy, v jeden celek, v jeden generální sněm?

     Nejednají, neboť takovéhoto generálního sněmu jak živo nestálo!

Tomáš Skoumal, signatář Deklarace moravského národa